Soudce vyvinul neobvyklou mazanost: předvolání jim pošle v obyčejném dopise. Nic netušící svědkové dopis otevřou – a bum ho, pták lapen, budou muset přijít.
Je to trik, který soud prý často používá, říká sudí Kydalka. Obeslanci prý sednou soudu na lep. Ale proč by sedali? Obyčejný dopis zahodí a soud bude tam, kde byl.
Možná mají oba svědkové pravdu – o dopisech záhadně nevěděli. Jsou to ale političtí činitelé, představují to lepší v nás, drží zákon a pořádek. Soudci by místo vymýšlení chytáků, soudu nedůstojných a podle všeho také nesmyslných, mělo postačit oběma činitelům třeba zatelefonovat: Páni, soud vás zve na tehdy a tehdy.
Činitelé, představitelé toho lepšího z občanstva, by samozřejmě přišli – nebo si domluvili schůdnější termín, vždyť jsou nižším občanům, kteří mají třeba i menší příjmy, vzorem.
Paroubek a Sobotka nejsou bezdomovci, které modrá obsílka nemůže nalézt. Podivné je proto jejich tvrzení: nedošlo, nevíme. K politikově pečlivosti náleží, že zejména modré obálky soudů, zaslané na jeho adresu, k němu dorazí. Nedorazí-li, je to divné: politici bez domova?