Výsledná křivka důvěry se u Sněmovny ustálila na 27 procentech, u senátorů na 24 procentních bodech. Přitom zkraje letošního roku, kdy se Česko ujalo předsednictví Evropské unii, důvěra v obě parlamentní komory stoupla. Poslancům v únoru důvěřovalo 39 procent dotázaných, senátorům 32 procent.
V zářijovém průzkumu se tak Sněmovna propadla na hodnotu srovnatelnou s dobou hlubokých politických krizí na konci roku 1997 nebo na počátku roku 2000, uvádějí autoři průzkumu. V roce 1997 se rozštěpila ODS a padla Klausova vláda, o tři roky později nastala krize kvůli opoziční smlouvě.
Důvěra lidí v ústavní instituce v září 2009 v průzkumu STEM.
Ústavním institucím nejvíc důvěřují stoupenci ODS, vysoká je podle STEM důvěra také u příznivců lidovců nebo TOP 09. Naopak levicoví přívrženci důvěru k nejvyšším institucím nechovají. Horní komoru komunističtí voliči vnímají jako zcela zbytečnou.
PRŮZKUM STEMVýsledky pocházejí z průzkumu, který probíhal ve dnech 18. až 25. září na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor |
Téměř nulová důvěra pro parlament v průzkumu jiné agentury
Podobný výzkum v téměř shodném období provedla i agentura SANEP. V něm dopadl parlament daleko hůř. Sněmovně i Senátu podle něj věří jen 4 procenta dotázaných. SANEP se v internetovém průzkumu ptal téměř devíti tisíc lidí. Největší důvěru vyjádřili Ústavnímu soudu.
Na druhém a třetím místě se v tomto zkoumání umístil prezident Klaus a Fischerova vláda. Václavu Klausovi věřilo podle SANEPu 27 procent dotázaných, vládě čtvrtina respondentů. - čtěte Poslancům nevěří skoro nikdo. Boduje Ústavní soud, ukázal průzkum
