Ed Miliband, David Cameron a Nick Clegg

Ed Miliband, David Cameron a Nick Clegg | foto: koláž iDNES.cz

Británii čekají volby o chlup. Nasměrují království ven z Unie?

  • 290
Velkou Británii ve čtvrtek čekají parlamentní volby. Podle průzkumů budou nejtěsnější za poslední desítky let. O vítězství usilují konzervativci v čele s Davidem Cameronem a labouristé, jejichž tváří je Ed Miliband. Výraznými hráči v povolebních jednáních budou liberálové a skotská SNP.

Současného britského premiéra čeká v následujících hodinách a dnech boj o politickou budoucnost. Po minulých volbách jeho Konzervativní strana sice nezískala potřebnou většinu, s liberálními demokraty Nicka Clegga však dokázala sestavit až na výjimky dobře fungující vládu. Alespoň v očích politologů. 

Průběh voleb

Voličem je ve Velké Británii od roku 1969 každý britský občan (s výjimkou vězňů a nesvéprávných osob), jenž dosáhl věku 18 let, ale i občané zemí Společenství (Commonwealthu) a Irské republiky žijící trvale na území Británie. Volit se může i korespondenčně či v zastoupení, volit mohou i občané žijící v cizině. Premiér vyhlašuje nové volby, které se konají po pěti letech a jsou tradičně vždy ve čtvrtek. Volební místnosti bývají zpravidla otevřeny od sedmi ráno do deseti večer místního času (od 8:00 do 23:00 SELČ). První výsledky lze očekávat během noci ze čtvrtka na pátek.

Cameron Británii přebíral v období hospodářské krize, konzervativcům se však sérií tvrdých ekonomických opatření podařilo zemi vyvést z nejhoršího. Schodek rozpočtu v poměru k HDP se zmenšil o polovinu, ekonomika loni rostla o 2,6 procenta a nezaměstnanost klesla pod šest procent.

Koaliční vláda zavedla řadu reforem v sociální sféře, imigrační politice, vzdělání a ve zdravotnictví, připomíná server The Guardian. Cameronovi prošla i legalizace sňatků osob stejného pohlaví v Anglii a ve Walesu.

Stejně tak se ukázal jako zastánce hlasu lidu. O samostatnosti nejprve nechal hlasovat obyvatele Falklandských ostrovů, kde téměř sto procent obyvatel rozhodlo, že chce zůstat zámořským územím Velké Británie (více zde). O odtržení od Británie posléze hlasovalo také Skotsko. Odmítlo, ale prosadilo si přerozdělení státní správy ve svůj prospěch (více o referendu zde).

Labouristé útočí

Opoziční labouristé Cameronovi vyčítají zatvrzelost v úsporných opatřeních a radikálnost,s níž reformy prosazoval. Ty podle Milibandovy partaje dopadly zejména na nejchudší společenské vrstvy.

Největší rozpočtové škrty za posledních třicet let vyvolaly v zemi sérii stávek státních zaměstnanců, objevily se protesty proti rušení pracovních míst v zpravodajské stanici BBC a proti propouštění v londýnském metru. Trest přišel při místních volbách v roce 2012, kdy konzervativci přišli o 406 zastupitelů. Nepřekvapivě na úkor labouristů.

Volební kalkulačka – pro kterou britskou stranu byste hlasovali?

Jedním ze slabých míst Cameronovy vlády je zahraniční politika. Podle opozice Britové v uplynulých letech opakovaně chyběli u klíčových mezinárodních událostí. A pokud reagovali, tak většinou pozdě.

Předvolební průzkumy současné vládě příliš nelichotí. Předpovídají nejtěsnější možné výsledky s celou řadou koaličních možností.  Podle průzkumu agentury Populus by konzervativci získali 33 procent hlasů, obdobného výsledku by se dočkali i labouristé. Liberální demokraty Nicka Clegga by volilo pouhých devět procent voličů (aktuální průzkumy a zisk mandátů jednotlivých stran najdete zde). 

Jestliže v minulých volbách získali konzervativci 307 mandátů z celkových 650, labouristé 258 a liberální demokraté 57 křesel, podle aktuálních průzkumů by konzervativci a labouristé shodně obsadili kolem 270 až 290 míst. Liberální demokraté by se museli spokojit s pouhými 27 mandáty.

Koaliční debaty jako důsledek těsných voleb

Ve hře jsou ale i další dvě strany s velmi vyhraněným politickým programem. Nejvíce skloňovaná je Skotská národní strana (SNP), podle průzkumů třetí nejsilnější partaj na britské politické scéně. Prosazuje zejména samostatnost Skotska a v sociální politice je často ještě více nalevo než labouristé.

V čele strany stojí charismatická Nicole Sturgeonová, kterou mnohá britská média označují za vítězku předvolebních debat, ve kterých zastínila okoukané a stále stejné fráze opakující politické matadory, píše server BBC.

Britský volební systém

Volby v Británii probíhají podle jednokolového většinového systému. Ten podle kritiků výrazně zvýhodňuje dvě největší politické strany. Znamená totiž mimo jiné, že poslanec může být zvolen i menšinou hlasů ve svém okrsku. U většiny poslanců tomu tak bývá. Tím vzniká velmi často rozpor mezi počtem hlasů odevzdaných pro určitou stranu a počtem mandátů, které tato strana získá. Základem tohoto nesouladu je fakt, že všechny hlasy v daném volebním obvodě odevzdané neúspěšným uchazečům propadají. V řadě obvodů bývají přitom výsledky velmi těsné. Počet volebních obvodů je určen počtem volených poslanců, neboť pro volby do Dolní sněmovny platí zásada - za jeden obvod jeden poslanec. V současnosti je jich tedy 650. Pro zajištění většiny je tedy potřeba alespoň 326 mandátů.

Početné hlasy euroskeptiků posbírá Strana pro nezávislost Spojeného království (UKIP), jejímž čele stojí milovník piva a cigaret Nigel Farage. Jeho strana slaví v posledních letech úspěch díky tvrdé protiimigrační rétorice, v posledních eurovolbách v Británii dokonce zvítězila (více zde).

Koaličních možností se podle dosavadních průzkumů nabízí celá řada. „Pokud zvítězí Konzervativní strana, bude k získání většiny potřebovat podporu dalších stran. Nabízí se spolupráce s liberálními demokraty, u nichž se očekává zisk 25 až 27 křesel, a případně se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP), která by měla obsadit devět křesel,“ uvedla pro iDNES.cz politoložka Zuzana Kasáková z FsV UK.

I pro Labouristickou stranu představují liberální demokraté potenciálního koaličního partnera. „Třetím partnerem, který by labouristům zaručil většinu v Dolní sněmovně britského parlamentu, je SNP. Ta by dle odhadů měla obsadit 50 a vice křesel, čímž by se stala třetí nejsilnější stranou,“ myslí si Kasáková. 

Miliband však koalici a jakoukoli spolupráci s SNP už před volbami odmítl. SNP se námluv s labouristy nezříká, naopak spolupráci s konzervativci si zakázala ve volebním programu. Jisté je, že pro labouristy bude bez podpory SNP velice těžké získat koaliční většinu.

Klíčové body předvolebních debat

V předvolebních debatách se staly jedním ze stěžejních témat otázky přistěhovalectví, školství, daní a setrvání Británie v EU.

Nigel Farage mimo jiné prohlásil, že děti přistěhovalců by po prvních pět let pobytu v Británii neměly navštěvovat státní školy a neměly by mít přístup ke veřejnému zdravotnímu pojištění. Odmítl i rozšiřování záchranných operací ve Středozemním moři. S kritikou vstřícné přistěhovalecké politiky, byť mírnější, přišli i konzervativci a labouristé.

Přešlapy Camerona

Dosluhující britský premiér David Cameron se během předvolební kampaně dopustil celé řady úsměvných přešlapů. Nejprve chtěl dokázat, jak blízko má k obyčejnému lidu. Místo toho si však vysloužil posměch - fotoaparáty ho zachytily, jak pojídá párek v rohlíku příborem (více zde). Chyboval i v otázkách fotbalu. Dopustil se obzvlášť závažného přeřeknutí, když jako svůj oblíbený fotbalový klub jmenoval West Ham United. Vzápětí se sice opravil a ujistil, že je ve skutečnosti fanouškem Aston Villy, ale pro Angličany posedlé fotbalem jde o těžko pochopitelné zaváhání (více zde). 

Víceméně shoda panuje i v otázkách zdravotnictví a sociálních výdajů. Konzervativci například v případě vítězství plánují rozšíření služeb veřejného zdravotnictví. Do roku 2020 chtějí všem pojištěným zajistit přístup k lékařské péči po sedm dní v týdnu.

V případě vítězství labouristů by mohlo padnout mnohými kritizované historické pravidlo, díky kterému se největší boháči mohou vyhnout placení britských daní z příjmů v zahraničí.

Politickou scénu nejvíce štěpí otázka setrvání Velké Británie v EU. Cameron slibuje, že v případě svého volebního vítězství uspořádá v roce 2017 referendum o odchodu z evropské osmadvacítky, což analytici hodnotí jako snahu o získání hlasů euroskeptických voličů, které jeho straně ubírá UKIP. Labouristé zastávají o něco málo opatrnější postoje.

„Labouristická strana není explicitně proti referendu o setrvání Británie v Evropské unii, ale jeho uskutečnění obhajuje pouze v souvislosti s přesunem dalších pravomocí na evropskou úroveň,“ vysvětluje Kasáková. Ke změně názoru by labouristy donutily pouze horší podmínky pro Brity v rámci Unie. 

Karty jsou podle politologů rozdány jasně a poslední hodiny před otevřením volebních místností s předvolebními průzkumy příliš neudělají. Výsledky budou každopádně těsné, o vítězství labouristů či konzervativců rozhodnou jednotky procent. Vítězství té či oné strany bude jen začátkem dlouhých jednání o sestavení funkční vlády.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video