Marine le Penová na tiskové konferenci po prvním kole parlamentních voleb (10.

Marine le Penová na tiskové konferenci po prvním kole parlamentních voleb (10. června 2012) | foto: Reuters

Francouzští socialisté vedou v parlamentních volbách, Le Penová se nevzdává

  • 405
Socialisté a jejich spojenci získali v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb téměř 47 procent hlasů. Nedávno zvolený prezident François Hollande tak zřejmě bude mít k vládnutí pohodlnou většinu v dolní komoře. Definitivně se o podobě parlamentu rozhodne ve druhém kole 17. června.

Levice zahrnující Hollandovu Socialistickou stranu (PS), zelené a Levou frontu obdržela celkem 46,77 procenta hlasů. Pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho a jeho spojenci dostali 34,07 procenta hlasů, krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové 13,6 procenta.

Vyplývá to z konečných výsledků, které podle agentury AFP zveřejnilo ministerstvo vnitra s tím, že ze 46 milionů oprávněných voličů se jich k urnám vydalo pouze zhruba 57 procent.

Socialisté se svými spojenci, Radikální levicovou stranou PRG, Republikánským hnutím občanů MRC a dalšími levicovými skupinami obsadí v parlamentu 283 až 329 křesel. K ovládnutí zákonodárného sboru potřebuje levice absolutní většinu v podobě 289 míst.

Pravice získá 210 až 263 poslaneckých mandátů, na krajní pravici a centristy zbudou maximálně tři místa. Definitivně se o rozložení sil v parlamentu s 577 poslanci rozhodne ve druhém kole hlasování v neděli 17. června.

Le Penová je stále ve hře, i s neteří

Šanci na velký úspěch tak stále živí i lídr krajně pravicové Národní fronty (FN). Marine Le Penová bude nadcházející víkend bojovat o první post pro svoji stranu od roku 1988. Spolu s ní zůstávají stále ve hře i další dva členové pravicové strany, favorizovaný marseillský advokát Gilbert Collard a Le Penové neteř Marion.

Klasická pravice Le Penovou i za cenu sebepoškozování stále zavrhuje, píše agentura AFP. Ale vzhledem k silným pozicím Národní fronty na jihovýchodě Francie a její rostoucí oblibě v některých chudnoucích průmyslových oblastech na severu se zdá být její úspěch na dosah.

Jak Francouzi volí?

Ve Francii se volí Národní shromáždění dvoukolovým většinovým systémem. Pokud v prvním nikdo nezíská ve volebním okrsku přes 50 procent hlasů, do druhého kola zde postupují dva až tři nejúspěšnější kandidáti s minimálním ziskem 12,5 procenta hlasů registrovaných voličů. Konečný výsledek tedy ve velké míře záleží na hlasech voličů, jejichž kandidáti do druhého kola nepostoupili. Ostatní strany se přitom zpravidla spojí, aby zabránily vítězství kandidáta Národní fronty. Tu totiž mnozí označují za krajně pravicovou, přestože strana to od loňska odmítá s poukazem na svůj nový program a rétoriku po nástupu Le Penové do svého čela.

Le Penová nyní kandidovala ve volebním okrsku Hénin-Beaumont na severu a stále doufá, že se do Národního shromáždění dostane. Vedla tam velmi tvrdou kampaň proti předákovi radikální levice Jeanu-Lukovi Mélenchonovi, který ji ale také nešetřil.

Jinak velice poklidný průběh kampaně tak rozvířila pondělní živá televizní debata mezi nimi.

Charizmatická politička soka kromě jiného označila za "ztřeštěnce krajní levice, který chce utopit území pod přívalem nelegálních imigrantů a pohrdá demokracií, jelikož za všech okolností vyjadřuje obdiv kubánské diktatuře". Mélenchon nazval Le Penovou "upírkou škodící zemi".

Sarkozyho populismus možná ve výsledku pravici uškodí

Dvoukolový většinový systém, podobný systému voleb do českého Senátu prakticky blokuje cestu stranám, které nemají na politické scéně spojence.

Přitom hlavní pravicová strana UMP zakázala svým kandidátům pod pohrůžkou vyloučení uzavírat dohody se stranou Marine Le Penové. Tradiční pravice ji obviňuje, že zavinila prohru bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho prohlášením, že pro něj nebude hlasovat ve druhém kole a odevzdá nevyplněný, tedy neplatný volební lístek. Sarkozy pak volby prohrál.

Krajně pravicová formace, která byla dlouho zavrhovaná za rasistické přehmaty a zpochybňování republikánských hodnot ze strany svého zakladatele Jeana-Marieho Le Pena, se za předsednictví jeho dcery Marine snaží vydávat za standardní stranu. Na své podstatě přitom nic nemění.

Normalizace FN není zjevně dostatečná pro socialistického prezidenta Françoise Hollanda, který v rámci příprav na nadcházející summit G20 přijal představitele hlavních politických stran, ale ne Le Penovou.

Přitom 51 procent Francouzů podle nejnovějších průzkumů nyní usuzuje, že FN je již stranou jako každá jiná. Toto procento stoupá na 65 u pravicových voličů, z nichž 55 procent je dokonce pro případné aliance s FN v parlamentních volbách.

Klín do Sarkozyho UMP

Ve volebních obvodech, kde bude Sarkozyho UMP v prvním kole vyřazena, se tato strana teprve rozhodne, co doporučí svým voličům. Tedy zda nehlasovat, či hlasovat pro levicového kandidáta, aby se znemožnil úspěch kandidáta FN. Tento postup proti FN podporuje humanistické a křesťanské křídlo UMP, ale nesdílí ho její šéf Jean-François Copé.

Marine Le Penová zatím kolem sebe vyvolává a udržuje napětí. Oznámila, že její kandidáti se budou držet všude, kde to ve druhém kole bude možné. Uvedla také, že FN tam, kde nepostoupí, bude zaujímat postoj případ od případu, a to výzvou buď k nehlasování, k hlasování pro kandidáta UMP, ale případně i pro levicového kandidáta.

Její strategií je zasadit klín do křehké jednoty UMP, aby dosáhla přeskupení pravice v zemi. Věří, že tak jednou získá podíl na moci, dodala AFP.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video