V pondělí ráno po sečtení 81,5 procent hlasů bylo jasné, že Pontova liberální sociálně demokratická aliance (USL) získala 58,6 procent hlasů ve volbách do parlamentu a 60 procent v senátních volbách.
Středopravicové hnutí ARD spojené s Baseskem volilo do dolní komory parlamentu pouhých 16,7 procent Rumunů. Volební účast dosáhla 41,6 procent, což je více než před čtyřmi roky, mnoha voličům navíc znemožnil cestu k volebním urnám první nápor zimního počasí.
Pontovo seskupení může získat až 60 procent křesel v parlamentu a Basescu by současného premiéra měl podle všech předpokladů pověřit sestavením vlády. V zemi pod Karpaty to však zdaleka taková samozřejmost není.
Basescu a Ponta jsou totiž nepřáteli na život a na smrt, obzvlášť od léta, kdy se Pontova vláda pokusila prezidenta odvolat kvůli údajnému překračování pravomocí. Iniciativa, která byla silně kritizována představiteli EU, ovšem zkrachovala, protože k referendu o prezidentově odvolání nedorazila ani potřebná polovina voličů.
Tíha dluhů
A prezident nyní dal najevo, že místo Ponty může sestavením vlády pověřit někoho jiného, přestože Ponta poukazuje na fakt, že síla jeho mandátu je nezpochybnitelná. "Doufám, že tento den ukončí občanskou válku, která rozděluje Rumuny už několik let," prohlásil podle listu The Financial Times.
Otázkou je, jak Rumunsko ovlivní další etapa problematického soužití obou znepřátelených politiků. Prezidentské volby se konají v roce 2014 a někteří analytici odhadují, že Ponta se nyní pokusí s pomocí partaje rumunských Maďarů UDMR (ve volbách získali něco málo přes 5 procent) získat dvoutřetinovou většinu v parlamentu, změnit ústavu a posílit své pravomoci.
Pontu ale čekají i zásadnější výzvy, než je souboj s prezidentským palácem. Rumuni se musí vyrovnávat s tvrdými škrty nařízenými v roce 2009 Mezinárodním měnovým fondem a EU výměnou za půjčku ve výši 20 miliard euro. Ponta během předvolební kampaně sliboval snížení daní a zvýšení platů, podle ekonomů ale není jasné, jak toho chce dosáhnout.
