Mezi dokumenty zveřejněnými na webu je například výslech bývalého náčelníka generálního štábu a nynějšího ministra obrany Vlastimila Picka, který na řadu otázek vyšetřovatelů odpovídá, že si na události doprovázející rozhodnutí o nákupu letounů nevzpomíná.
"Je vám známo, zda se v letech 2008 až 2009 v rámci armády nebo ministerstva obrany objevily výhrady vůči pořízení letounů CASA ať už z jakéhokoliv důvodu, a kdo tyto případné výhrady vznesl?" ptá se například policista. "Ne, nepamatuji se," reaguje Picek. Ten se také hned v úvodu odvolal na svoje předchozí podání vysvětlení a uvedl, že není schopen podat další skutečnosti.
Expremiér Petr Nečas (ODS), který byl v době rozhodnutí o letadlech ministrem práce a sociálních věcí, při výslechu například uvedl, že cena letadel byla obtížně odhadnutelná. Podle tehdejšího ministra pro evropské záležitosti a pozdějšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) však největším kritikem obchodu byl právě Nečas.
Vše o kauze letounů CASA |
O nevýhodnosti transakce naopak vypovídal například pilot Karel Daňhel, který byl ze začátku také členem hodnotící komise. "Z následujících jednání hodnotící komise jsem byl vyřazen poté, co jsem napsal náčelníkovi generálního štábu, že nabídka, předkládaná společností Omnipol v závěru roku 2008, by měla být vyřazena," uvedl Daňhel u výslechu.
Parkanové se na policii zastal například její tehdejší náměstek Martin Barták. Při výslechu uvedl, že považuje obchod za výhodný pro ČR. Podporu Parkanové vyjádřil také někdejší ministr financí a její stranický kolega z TOP 09 Miroslav Kalousek. "Vláda o tom jednala několikrát, žádný z ministrů nevznesl pochybnost a všichni jsme tu operaci považovali za výhodnou," sdělil detektivům Kalousek, který zpochybnil rovněž znalecký posudek, na jehož základě policie stanovila škodu. Další z tehdejších náměstků Parkanové Radek Šmerda pak vypověděl, že neumí posoudit, zda byla cena letounů přiměřená, či nikoli.
O nákupu letadel CASA rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Nákup byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Hovořilo se také o tom, že za pořízením letadel stál silný tlak vysoce postavených úředníků ministerstva obrany, kteří španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů.
Kvůli obchodu je vyšetřována Parkanová a tehdejší ředitel sekce vyzbrojování Jiří Staněk. Kriminalisté Parkanovou viní ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo. Při nákupu tak údajně vznikla škoda 658 milionů korun.
Parkanová je přesvědčena o tom, že se trestného činu nedopustila. V květnu při svém druhém výslechu na policii uvedla, že stíhání považuje za bezdůvodné a že jej psychicky velmi špatně snáší. Vinu odmítá i Staněk.
