Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Parkanová podá žalobu proti pokutě za zveřejnění výslechů v kauze CASA

  11:08aktualizováno  11:08
Bývalá ministryně Vlasta Parkanová nesouhlasí s pokutou 16 tisíc korun, kterou dostala od Úřadu pro ochranu osobních údajů za zveřejnění výpovědí v kauze CASA . Ochránci dat Parkanové nyní zamítli rozklad, ta se chystá bránit žalobou.

Vlasta Parkanová ve Sněmovně před jednáním mandátového a imunitního výboru, který exministryni obrany vyslechl kvůli okolnostem nákupu vojenských letounů CASA (27. června 2012) | foto:  Dan Materna, MAFRA

"Ano, proti rozhodnutí ÚOOÚ podame správní žalobu," odpověděla Parkanová na dotaz iDNES.cz.

Pokutu od úřadu dostala bývalá místopředsedkyně Sněmovny loni v listopadu, když se na jejích stránkách v létě objevily záznamy z výpovědí svědků v kauze dopravních letounů CASA. Mezi dokumenty jsou i výpovědi expremiéra Nečase, nebo tehdejšího ministra obrany Vlastimila Picka. (více čtěte zde)

Podle ÚOOÚ bývalá šéfka ministerstva obrany spáchala přestupek , protože porušila povinnost zachovávat mlčenlivost o osobních údajích. Parkanové navíc přitížilo, že data zveřejnila prostřednictvím internetu a že je vzděláním právnička.

Údajná škoda prý přesahuje 600 milionů korun

V souvislosti se zveřejněním výpovědí a dalších dokumentů dokonce dozorový státní zástupce Jan Kořán zvažoval uvalení vazby na exministryni kvůli možnému ovlivňování svědků (více čtěte zde). Posléze však upřesnil, že šlo úvahy pouze v "teoretické rovině".

Policisté z protikorupčního útvaru v kauze CASA Parkanovou obvinili spolu s někdejším ředitelem sekce vyzbrojování Jiřím Staňkem v roce 2012. Politička podle nich zneužila pravomoc veřejného činitele a povinnost při správě cizího majetku, když si nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů.

Státu tak měla vzniknout škoda 658 milionů korun. Parkanová je přesvědčena o tom, že se trestného činu nedopustila. Své stíhání považuje za bezdůvodné. Vinu odmítá i Staněk.

O nákupu letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Nákup byl od počátku mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Hovořilo se také o tom, že za pořízením letadel stál silný tlak vysoce postavených úředníků ministerstva obrany, kteří španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.