Vlasta Parkanová

Vlasta Parkanová | foto: David Port

Parkanová: Lidé už mají plné zuby toho lhaní

  • 99
V posledním průzkumu se lidovecká poslankyně Vlasta Parkanová ocitla na vrcholu v řebříčku popularity politiků. Těší ji to, ale důležitost tomu nepřipisuje. "Podstatnější je, aby naše strana byla před blížícími se volbami jednotná," říká v rozhovoru pro MF DNES.

Paní předsedkyně, vy máte ráda hudbu a ráda zpíváte. Je to tak?
Je. Odmalinka.

A aby nějaké hudební těleso znělo dobře, potřebuje sladit noty, že?
Ano.

Proč si tedy v poslední době vaše KDU-ČSL nesladila noty?
Dáváte mi na úvod dost těžkou otázku.

V čem je těžká?
Snažil jste se mě těmi prvními dvěma otázkami uvolnit, ale pak mě hned mačkáte.

Nepřijde mi, že vás mačkám.
Na rozdíl od některých mých kolegů velmi dobře vnímám, že máme za čtrnáct dnů komunální a senátní volby. Jakékoli slovo, které bude i velmi poctivé, ale prožene se médii, může způsobit velkou škodu. Nechci způsobovat žádnou škodu.

Skutečně máte pocit, že vám veřejnost rozumí? Nejdříve se Miroslav Kalousek domlouval s Jiřím Paroubkem na vládě, kterou by podporovali komunisté. Následovalo zemětřesení ve straně, pak jste nehlasovali jednotně o důvěře vládě a teď se objevila různá vyjádření vašich kolegů Ambrozka a Svobody, která vůbec nesvědčí o jednotě.
Veřejnost nám nemůže rozumět. Vidím to na lavině e-mailů, telefonátů a dopisů, které dostávám.

Znamená to, že jste tedy skutečně nejednotní?
Teď jsem přišla z jednání předsednictva strany s krajskými předsedy (rozhovor se uskutečnil ve čtvrtek v podvečer - pozn. autora), kde jsme se dohodli. A ujišťujeme veřejnost, naše členy i kandidáty v komunálních volbách, že platí přijaté usnesení, ve kterém vylučujeme jakoukoli formu spolupráce či toleranci vlády s komunistickou účastí. Nikdo z toho nemíní slevovat.

Hlasovali jste o tom jednotně?
No, bylo to šest ku jedné.

Kdo je ten jeden?
Bylo to sice naše uzavřené jednání, ale nemám ráda, když se věci tutlají. Byl to Pavol Lukša.

Proč s tím nesouhlasil?
To ať si zdůvodní on sám.

Když hovoříme o jednotě a nejednotě, věděla jste dopředu, že tři lidovci - Miroslav Kalousek, Libor Ambrozek a Ladislav Šustr - odejdou při úterním hlasování o důvěře vládě a nepodpoří Mirka Topolánka?
Samozřejmě. To nebyl žádný podraz, ničím nás nezaskočili. Naopak tomu předcházelo několikahodinové jednání. Podrobně nám to vysvětlili. To není žádný důkaz, že by v KDU-ČSL existoval rozkol.

Já o rozkolu nemluvím, ale chci, abyste vysvětlila tu situaci.
Vždyť i já jsem ve svém vystoupení ve Sněmovně říkala, že existuje dost důvodů, proč vládu nepodpořit a udržet si od ní mírnou distanci.

Proč jste vy hlasovala pro vládu a například pan Kalousek nikoli?
Na první pohled se zdá, že se vše odehrává v rovině jednoduchých signálů a symbolů. Ale existuje mnoho věcí, které se dají jen obtížně vysvětlit. Dokonce mnoho lidí, kteří politiku dlouhodobě sledují, jsou zasvěcení, přemýšliví a čestní, apelovali na to, abychom vládu aktivně podpořili. Opět to byla lavina mailů.

Vás pořád někdo bombarduje e-maily.
V dnešní době se veřejné mínění projevuje i tímto způsobem.

Jenže jediná strana, která nebyla při hlasování o důvěře Topolánkově vládě jednotná, byli právě lidovci.
Nemohu mít z toho radost, bylo by lepší, kdybychom hlasovali jednotně. Ale u nás se nepráská bičem, poslanci nemají zalepená ústa a nehlasuje se podle nějakého diktátora. To je věc, které si cením.

V některých stranách panuje tuhá disciplína, například v ČSSD.
Tak. To nemám ráda.

Vy jste svým kolegům jako předsedkyně klubu poslanců KDU-ČSL nic nenařídila?
Nejsem předsedkyní ani měsíc. Někdo se sice může domnívat, že předseda má být krotitelem dravé zvěře, pedagogickým dozorem, či dokonce diktátorem. Ani jedním se necítím. Nehodlám to dělat.

To takový Jiří Paroubek podle všeho své členy krotí tvrdě.
Pokud by něco takového žádala naše strana, musela by si hledat jiného předsedu poslaneckého klubu, než jsem já.

Třeba Margaret Thatcherová byla na své kolegy místy hodně tvrdá.
Její tvrdost se projevovala jinými formami. Nebyla diktátorka. Při prosazování principiálních postojů jsem pevná, ale vnímám ostatní lidi jako bytosti s jejich vlastní odpovědností, vůlí a svědomím. Kolegům nebudu nic nařizovat. Dokonce ani takovou zásadní věc, jako je spolupráce či nespolupráce s komunisty.

Mohou rozdílné postoje významných lidovců negativně ovlivnit blížící se komunální a senátní volby?
Poslední prohlášení KDU-ČSL má minimalizovat určité napáchané škody. Na našich kandidátkách je 22 tisíc lidí. Znám mnoho starostů i dalších kandidátů a dá se jim věřit. To mi pomáhá udržovat si určitou míru optimismu před volbami. Vždyť i můj manžel kandiduje jako nezávislý v Sezimově Ústí na kandidátce KDU-ČSL.

Kdo mu vnukl tu myšlenku?
Já to nebyla.

Jak jeho kandidaturu hodnotíte?
Povídáme si o tom a shodli jsme se v případě volebního programu.

Podpoříte ho nějak v kampani?
Podporuji ho doma. Jinou akci nechystám.

Ale vraťme se k jednání o vládě. Co vlastně vy sama a lidovci chtějí?
Aby vše probíhalo v kontextu s Ústavou České republiky. V tuto chvíli je na tahu prezident a tuto úlohu mu moc nezávidím. Nedávno jsem ve Sněmovně zažertovala a na dotaz novinářů, kdo by měl mít druhý pokus, jsem řekla: "Možná, že by to Paroubek měl dostat, alespoň by se ukázalo, že nemá stojedničku, spadl by mu hřebínek a byl by přístupnější dalším jednáním."

Vy jste si jistá, že předseda sociální demokracie těch sto jedna hlasů nemá?
Skutečně si myslím, že v tomto smyslu by měl tu šanci dostat, ať ukáže, co má. Dokud nenarazí, tak bude pořád dělat velká ramena. Ale stoprocentně v případě hlasování ručím pouze sama za sebe.

To znamená, že byste ho nepodpořila, kdyby se opíral o komunisty?
Nepodpořila. Ale nejdříve by musel být někdo pověřen, aby podobnou vládu skládal.

Jste právnička, vykládá si někdo ústavu při sestavování vlády jinak, než má?
Jsem zklamaná v tom smyslu, že ústava jako základní zákon země se v určitých ustanoveních, která by mohla konkrétní situaci pomoci, vůbec nepoužívá a hledají se nějaké okliky.

Kdo ji nepoužívá? Václav Klaus?
I prezident.

Měl postupovat jinak?
Nerada bych už do tak děsivě napjaté situace, která nastala pro lidi i pro politiky, přilila kapičku oleje do ohně. Nechci prezidenta kritizovat. Ale já bych se uchýlila ke striktnímu postupu ve smyslu ústavy.

To znamená?
Druhý a třetí pokus o sestavení vlády. To je jediná prevence, jak zabránit krizi. Jen doufám, že se nedostaneme do situace, která nebude mít vůbec žádné řešení.

Když hovoříme o možných vládních variantách, vám se líbil původní projekt trojkoalice?
Líbil. Spory jsme měli v ekonomické oblasti, ale jinak moc ne.

S vámi se uvažovalo na místo ministryně obrany. Vzala byste to místo?
Kdyby projekt vznikl, zřejmě ano. Ani nevím, proč pan premiér Topolánek koaliční projekt najednou opustil a všechno se to zvrtlo. To, co předložil s touto vládou, už není trojkoaliční projekt, ale jakýsi hybrid. Personálně je tato vláda přece sestava dohadovaná s Paroubkem.

Jak se díváte na snahy ODS i zelených spět k předčasným volbám?
Nejlepším způsobem, jak řešit zašmodrchanou situaci, je postupovat podle ústavy. Skutečně se divím tomu, proč dělat výhybky od ústavy a jít jinudy. Ty pokusy s vládami se nejdříve musí zkusit a až pak se ukáže, jak to je. U předčasných voleb jsme už mohli být, kdybychom postupovali podle ústavy.

Minulou neděli exprezident Václav Havel říkal, že Mirek Topolánek byl jmenován strašně pozdě. Souhlasíte s ním?
Obecně ano, ale opakuji, že tímto nekritizuji prezidenta.

Existuje nějaká možnost, jak spletitou situaci vyřešit bez dohody dvou největších stran - ODS a ČSSD?
To je těžko představitelné.

A máte už variantu, že KDU-ČSL jde důsledně do opozice?
Ne, navíc hovoříme pouze o jakýchsi hypotézách. Nezabývali jsme se tím. Toto se mi hlavou nehoní. Teď jsou pro mě hlavní komunální a senátní volby. Co bude dál, uvidíme v listopadu.

Dobře, ale Miroslav Kalousek tvrdil, že svým krokem k Jiřímu Paroubkovi zabránil velké koalici občanských a sociálních demokratů. Je to tak?
Jsou věci, které ukáže až čas. Navíc, jak se ukázalo, my nemusíme a nechceme být v každé vládě. Na druhou stranu by byla směšná a hloupá strana, která by říkala, že bude v opozici, a zavřela si tím dveře k jakémukoli jednání, ke kterému může být někdy přizvána. A opakuji: nemáme přece za sebou ani druhý pokus o sestavení vlády s důvěrou.

Znamená to, že jste pořád ochotní být ve vládě s ODS, se zelenými nebo s ČSSD?
Je naší povinností se o to pokoušet. Ale bez podpory komunistů! Pokud by se k tomu někdy KDU-ČSL rozhodla, tak jenom beze mě. Pro mě osobně je to absolutně vyloučené. Neručím za jednotlivé solitéry, třeba i z naší strany. Ale s komunisty jen beze mě! To bych nemohla být ani předsedkyní našeho poslaneckého klubu.

A vyčinila jste kolegům Ambrozkovi a Svobodovi, že koketují s myšlenkou podpory vlády ČSSD s KSČM?
U Cyrila Svobody mě to vůbec nepřekvapilo. Přesně mi to zapadá do jeho obrazu, který znám roky. Těžko však nesu a vydýchávám, že ta slova vyřkl čtrnáct dní před volbami. Způsobil tím možnou škodu.

Troufáte si tedy odhadnout, jak teď ve volbách dopadnete?
Pokud to fyzicky vydržím, budu pendlovat po celé republice a budu se snažit pomoci naší kampani. Musíme rozbít obraz, který o nás mohl v posledních dnech vzniknout. Jsem optimista, protože svět v obcích a menších městech je jiný než to, co se odehrává v Praze.

Takže neočekáváte fatální ohrožení KDU-ČSL ve volbách?
Ohrožení existuje. A čím větší město, tím je to ohrožení větší.

Stala jste se teď nejpopulárnějším politikem země, i když do průzkumu nebyl zařazen prezident. Čemu to připisujte a může vám to v nastávajících volbách pomoci?
Pro drtivou většinu lidí to mohlo být překvapení, ale v době, kdy jsem bývala do průzkumů také zařazovaná, měla jsem podobnou podporu. Nejsem do průzkumů zamilovaná, abych si to pamatovala.

Jiří Paroubek je třeba do nich zamilován velmi.
To si pište. Ale to není můj případ. Také musím přiznat, že mi vítězství udělalo velkou radost.

Čemu to připisujete? Třeba tomu, že jste žena?
Tomu ani ne. Můj odhad je, že lidi už mají plné zuby toho mlžení, lhaní, předstírání, urážení. Nemluvím už vůbec o korupci a nevyjasněném majetku některých politiků.

A vy jste čistá?
Opravdu nic podobného nedělám. Ten průzkum možná vypovídá o tom, že mi to lidé věří. Politika je přitom plná tvrdosti. Pro duši je možná mnohem zdravější házení lopatou a někdy mám pocit, že bych si radši do ruky tu lopatu vzala.

Nevypadáte, že byste byla tvrdá.
Překvapilo mě, že v posledních měsících, které jsou pro mě opravdu těžké, jsem zjistila, že unesu víc, než jsem si myslela. Každý další týden politické krize jsem si říkala: teď už mám naloženo dost. Přesto jsem to překonala. Jsem ze sebe překvapená. Pořád jsem čekala uvolnění, že se ta situace vyřeší. Jenže každý měsíc je to stejné, či dokonce ještě horší.

Pomůže vám všechno to, o čem hovoříte, získat místo předsedkyně lidové strany?
Jenže vy předjímáte, zda jsem vůbec ochotna o tu funkci usilovat.

Jste rozhodnuta o ni usilovat?
Vyjádřím se k tomu až po volbách. Pro mě kampaň kolem toho neběží. Už jsem převzala díl odpovědnosti za KDU-ČSL tím, že jsem se stala předsedkyní poslaneckého klubu. Navíc nemohu opomíjet, že jsem nebyla zvolena na celostátní konferenci místopředsedkyní strany. Na druhé straně je pravda, že mnoho lidí mě pořád vyzývá, abych se o funkci předsedkyně ucházela.

Před chvilkou jste řekla, že máte plné zuby lhaní. Otestuji vás. Ale odpovězte pravdivě: budete kandidovat na předsedkyni lidovců?
Jste rafinovaný. Jistě, že o podobné možnosti uvažuji. Ale přiznávám, že mou ambicí nebylo, není a nebude stát v čele politické strany. Kdybych zvažovala jen toto kritérium, tak jsem dávno rozhodnutá.

Že ne?
Že ne. A k tomu musím dodat, že si uvědomuji, že mnoho našich členů či starostů by mě tam rádo vidělo. Velmi mi záleží také na tom, aby se u nás udržel, prosadil a nezmizel z české scény křesťanskodemokratický směr politiky.

To by byl důvod, proč o kandidatuře na předsedu uvažujete?
Tyto momenty mě nutí o tom uvažovat a také o tom uvažuji. Možná ale, že nakonec řeknu ne.

Hovořila jste o e-mailech, které vás zavalují. Ty vás také tlačí do kandidatury na předsedkyni strany?
Také. Je to velký tlak a je to až dojemné. Já se z toho rozbrečím...


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue