Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Park po Špilberkem má 140 let

  14:32aktualizováno  14:32
Brno - Před 140 lety byl založen park na svazích okolo hradu Špilberku. Kopec byl do té doby z obraných důvodů holý, nepřátelé se tak nemohli při útoku krýt. Nejvyšší brněnský kopec Špilberk s hradem, a vrch Petrov s chrámem svatého Petra a Pavla jsou dnes již neodmyslitelnou dominantou města.
Podívejte se na historické snímky parku

Svahy Špilberku byly po celá staletí z obranných důvodů holé. Z nejstarších zpráv je však známo, že jeho jižni strana byla osázena vinicemi a ovocnými stromy

Po úspěšné obraně Brna proti Švédům byla z města vybudována mohutná zemská pevnost, která byla zrušena rozhodnutím císaře Františka Josefa I. v roce 1852. V širokém pevnostním pásu vznikl prostor pro stavební místa a tím i předpoklad pro budování komplexu okružní třídy po vzoru vídeňské Ringstrasse. Myšlenka osázet holý hradní kopec a položit tak základ k velkému městskému veřejnému parku se zrodila na konci padesátých let devatenáctého století.

Brňané přispívali
Návrh na zřízení parku na Špilberku přednesl hned v první den svého nástupu do funkce, l6. června 1861, starosta Christian d'Elvert. O měsíc později byl předložen návrh projektu od Antonína Šebánka, hlavního zahradníka Lužánek a významného tvůrce brněnských zahrad a parků. Šebánek svůj projekt také realizoval a až do své smrti v roce 1870 vedl veškeré práce.

Obyvatelé mésta byli vyzváni, aby sami přispěli sazenicemi a stromky, a zároveň byli v tisku průběžně informováni o postupu prací včetné finančních údajů. Práce zdárně pokračovaly i v roce 1862, kdy při svém pobytu v Brně navštívil park i císař František Josef I. a svolil, aby se jedna z cest nazývala císařská a vyhlídka aby nesla název Kaisersitz. Z bývalé prachárny byla zřízena restaurace Hohe Warte a starosta d'Elvert nabádal Brňany, aby přispěli k vybavení a oživení parku objekty, které by sloužily návštěvníkům k potěše a odpočinku.

Stavby a sochy
Zahradní stavby byly však realizovány až po více než dvaceti letech, kdy se starostou města stal Gustav Winterholler. Ten se také zasloužil o to, že 15. června 1884 byl odhalen památník zakladateli parku Christianu d'Elvertovi, který se zasadil nejen o zřízení parku na Špilberku, ale i o založení sadů na Kolišti a o kultivaci předměstí Pisárky. O měsíc později byl na horni plošině bastionu nad d'Elvertovým památníkem otevřen gloriet s orientačním stolem. V roce 1885 byl na vlastní náklady bývalého statosLy d'Elverta na jižním svahu hradního kopce vybudován altán, který si brzy získal srdce Brňanů a stal se oblíbeným vyhlídkovým a odpočinkovým místem. Památník, gloriet i altán navrhl architekt Alois Prastorfer. Busta starosty d'Elverta od Eduarda Sykory byla po druhé světové válce odstraněna.

V letech 1894-95 byla při úpatí jižního svahu na ulici Špilberské, nyní Pellicově, postavena evangelická modlitebna. V srpnu 1902 byl na severním bastionu odhalen pomník s poprsím Raduita de Souches, úspěšného obránce města proti Švédům. Historizující plastika je dílem brněnského sochaře J. Tomoly.

V listopadu 1925 byl pak poblíž barokní sochy Jana Nepomuckého v místech bývalého špilberského hřbitova odhalen pomník italským karbonářům, kteří byli na Špilberku vězněni v letech 1822-1835. Autory pomníku, z něhož byly později odstraněny symboly italského fašismu, jsou architekt Mario Stanich-Sardi a sochař Dino Soma. V květnu 1926 byl na úpatí kopce při Údolní ulici odhalen pomník hudebnímu skladateli Pavlu Křížkovskému. Pomník připomínající významnou osobnost brněnské hudební kultury je dílem sochaře F. Fabiánka. S otevřením legionářského muzea na hradě byl v září 1928 na nároží vodárenské nádrže při hlavní cestě od Husovy ulice odhalen pomník legionářům se sochou Tragédie od sochaře V. H. Macha. Památník "Obětem habsburské hrůzovlády" byl v období okupace odstraněn a na své místo se již nevrátil.

V květnu 1931 slavnostně vysvětili pravoslavný kostel sv. Václava při severozápadním úpatí kopce na Gorazdově ulici. Pozoruhodnou moderní stavbu, která je již typickou dominantou sadů na Špilberku, navrhl ruský architekt Petr Levický.

Všichni na Špilberk!
Vybudování parku bylo jednou z největších akcí při velkorysých stavebních aktivitách v Brně ve 2. polovině 19. století. Jeho tvůrců šlo o zkrášlení holého nehostinného kopce, který se měl stát důstojným protějškem Františkova na zkultivovaných svazích Petrova. Zdůrazňován byl už v té době ekologický aspekt potřeby čistého ovzduší ve velkém průmyslovém městě. V současné době probíhá postupná obnova parku, která jistě naplní heslo dne z prvního roku založení sadů. Znělo prostě: Na Špilberk!

Špilberský hřbitov

Altán v parku pod Špilberkem

Altán v parku pod hradem Špilberk

Pomník Christiana d'Elverta na Špilberku ARCHIV MĚSTA BRNA

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.