V dostihovém areálu bylo těsně nad nulou. Nestály se fronty na sázení, dokonce ani na občerstvení ne. Na odbyt šly hlavně horký čaj, káva a grog.
"Policie nedělá manévry jako v minulých letech, z areálu nejsou žadé protesty vidět," uvedl zpravodaj MF DNES. Na tribunách jsou volná místa nejen k stání, ale i k sezení.
Mohutné protesty se letos nečekaly
Výsledky závodu ZDE
Místo u brány dostihového závodiště je ale opět připraveno. Každý rok tam většinou stojí lidé přesvědčení, že Velká pardubická je nebezpečný dostih, který trápí zvířata.
"Demonstraci nečekáme. Ale u vchodu bude pro ně místo vyhrazené," řekl Miroslav Petráň z pořádajícího Dostihového spolku. "Bezpečnostní opatření budou stejná jako v minulých letech. Bude připravena státní i městská policie a bezpečnostní agentura."
Boj mezi pořadateli a ochránci zvířat se v posledních letech zklidnil. Protesty neustaly, ale dochází jen k symbolickým nenásilným demonstracím. K dočasnému míru však vedla dlouhá a bolestná cesta.
Mezi aktivisty a pořadateli zavládlo příměří
Na počátku devadesátých let se demonstranti dvakrát pokusili dostih zmařit. V roce 1992 musel být start o dvanáct minut odložen, několik protestujících pak proniklo na trať i v průběhu dostihu.
Jejich akce tehdy mimo jiné pokazila dostih Železníkovi, čtyřnásobnému vítězi Velké pardubické, který v tom roce běžel naposledy. Železník spadl na Velkém Taxisově příkopu. "Kvůli těm sprosťákům jsme museli koně přibrzdit a Železník vyšel z tempa," rozčiloval se tenkrát žokej Josef Váňa, pětinásobný vítěz dostihu. "Nešlo nic dělat. Musel jsem ho nechat, ať se s Taxisem vypořádá sám."
Na závodišti vládla hysterická atmosféra, policisté se bránili velice tvrdě a útočili i na akreditované fotografy. Některým z nich dokonce sebrali filmy. Když o rok později doběhl do cíle jediný kůň, pořadatelé se odhodlali ke změnám.
Velký Taxisův příkop, dosud nejobávanější překážka, byl z poloviny zasypán, zmírnila se jeho doskoková hrana. I další překážky byly významně upraveny tak, aby se dostih stal bezpečnějším.
V roce 1994 na změny dohlížela Světová organizace na ochranu zvířat. "Trať je teď velmi mírná," tvrdí žokej Václav Chaloupka, čtyřnásobný vítěz. Přesto koně v Pardubicích dále umírají. Velkou pardubickou nepřežil v roce 1998 Damion po kolizi na Popkovickém skoku, o rok později Celestano po pádu na Prodlouženém Taxisově příkopu, loni pak favorit Anatole, který upadl za předposlední překážkou, těsně před cílovou rovinkou.
Koně občas nepřežijí i rámcové dostihy. Loni zahynul německý kůň Galtee den před Velkou pardubickou v rovinovém Pardubickém St. Legeru.
