Pardubice se chtějí spojit s Chrudimí

Urputná snaha zvýšit počet obyvatel Pardubic nad sto tisíc přivedla vedení města na dosud neslýchanou myšlenku - spojit se s nedalekou Chrudimí. Odměnou by bylo několik set milionů korun ročně navíc z daňových příjmů rozdělovaných státem. Chrudimská radnice o sloučení nechce ani slyšet.

ANKETA: Mají se Pardubice a Chrudim sloučit? Hlasujte ZDE

Oficiální nabídka k sňatku zatím ze strany Pardubic nepadla, námluvy a koketování však již probíhají.

"Stále je hecuji, i když vážně jsme o tom nejednali. Mezi oběma městy leží jen Mikulovice, což představuje pouhý jeden a půl kilometru, ale bohužel, v Chrudimi na to neslyší," uvedl primátor Pardubic Jiří Stříteský.

Podle něj obhajuje Chrudim svou samostatnost převážně patriotickými argumenty. "Tvrdí, že existovali dřív než Pardubice. Finanční přínos si ale vůbec nedovedou představit," řekl Stříteský.

"Myšlenka spojit obě města je pro nás absolutně nepřijatelná. Maximálně, kdyby se Pardubice připojily k Chrudimi, to možná ano," žertuje starosta Chrudimi Ladislav Libý.

Pardubická radnice si spočítala, že překročením hranice 100 tisíc obyvatel by získala od státu navíc 269 milionů korun  ročně. Při spojení s Chrudimí by byl tento skok ještě výraznější, téměř 400 milionů korun. Zhruba dvacetitisícová Chrudim dnes dostává z daňových výnosů od státu necelých 170 milionů, Pardubice přes 700 milionů korun. Spojené dvojměstí by tedy na fúzi vydělalo skoro čtvrt miliardy.

Vedení Chrudimi ale pragmatická řeč čísel nepřesvědčila. "Daňový zákon, který platí dnes, nemusí platit za rok. Kvůli momentální finanční výhodnosti ztrácet svrchovanost by bylo krátkozraké. Historicky jsme proti Pardubicím úplně někde jinde, i když se nechceme vyvyšovat," tvrdí Libý. Kdysi královská Chrudim letos slaví 950 let od první spolehlivé zmínky o městě. Pardubice byly mladší, menší a v minulosti patřily šlechtickým rodům.

Magickou a lukrativní hranici 100 tisíc obyvatel se snaží dosáhnout i jiná krajská města, například Ústí nad Labem nebo Hradec Králové. Chomutov zase vyjednává o spojení se sousedním Jirkovem, který má přes 20 tisíc obyvatel, aby nepropadl pod padesátitisícovou laťku, čímž by si finančně pohoršil.

"Dvojměstí" existuje již nyní

Z Pardubic do Chrudimi je to jen deset kilometrů, katastrální hranice odděluje  pouze jedna vesnice. I když Chrudim na své samostatnosti lpí, v praxi již obě města srůstají.

Podle primátora Pardubic Jiřího Stříteského by bylo spojení obou měst ideální. "Vznikla by klidová zóna Chrudim a průmyslová Pardubice s propojením trolejbusy a rychlovlakem," líčí svou vizi primátor.

Chrudimská radnice se částečnému sblížení nebrání. "Účelové těsnější propojení může být užitečné. Třeba v oblasti služeb a dopravy. Takové úvahy jsem ochoten vést, ale nic víc. Chrudim nemůže zmizet z mapy," zdůrazňuje starosta Chrudimi Ladislav Libý.

Podobně mluví i chrudimský radní Luboš Jelínek. "Od roku 1990 lobbuji pro ekonomické a kulturní propojení v dvojměstí. Mohla by existovat trolejbusová linka, společné jízdné v městské dopravě, předprodej lístků do Východočeského divadla v Chrudimi. V Chrudimi by mohl být i krajský soud Spojovat se jen kvůli penězům mi připadá prázdné," míní Jelínek s tím, že časem by úřední splynutí lidé možná ani nezaregistrovali.
 
Někteří obyvatelé Chrudimi přechod pod Pardubice odmítají. "Jednoznačně bych byl proti. Chrudim je historické město, a kdyby to skutečně hrozilo, udělám všechno pro to, abych tomu zabránil," říká vášnivě Miloš Pelikán. Jiní tak nesmiřitelní nejsou. "Asi by mi to zase tak moc nevadilo, vlastně je mi to dost jedno," míní Tomáš Kalusek.

Naopak lidé z Pardubic by sloučení se sousedy uvítali. "Tomu bych se nebránil. Pardubice by konečně měly podloubí. Takhle podle Miroslava Horníčka nejsou pořádné město," směje se Alexandr Hutla.

Obě města jsou již dnes spojena několika pupečními šňůrami. Mnoho obyvatel Chrudimi dojíždí do Pardubic za prací a naopak. Chrudim se stala oblíbeným bydlištěm pro bohatší obyvatele Pardubic. Mezi městy je časté železniční a autobusové spojení a jezdit lze na jednu jízdenku vlakem i městskou dopravou, připravuje se cyklostezka. Propojené jsou rovněž vodovodní sítě.
 
Plány na větší spojení měst existovaly již koncem 70. let. "Tehdy se vážně uvažovalo o trolejbusové lince. Nakonec to ztroskotalo na tom, že náklady na stavbu by byly příliš vysoké," vzpomíná bývalý starosta Chrudimi Jiří Nový.

Začátkem 90. let podle něj padaly i návrhy vybudovat v lokalitě Větrník v Chrudimi bydlení pro pracovníky pardubických podniků. "Tehdy ještě prosperovaly firmy Prokopka, TMS, Semtín, slibná byla i free zóna. Druhá varianta byla sídliště na kraji Medlešic. Ze všeho ale sešlo," říká Nový. Památkou na velkorysé úvahy plánovačů je zbytek silnice na okraji Větrníku. Ta měla umožnit spojení celé oblasti s městem, nikdy se ale nedostavěla.