Ubytovny vynášejí. Za sociálně slabé doplácejí mnohdy horentní nájmy úřady. (ilustrační snímek)

Ubytovny vynášejí. Za sociálně slabé doplácejí mnohdy horentní nájmy úřady. (ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Parazitování na sociálním systému. Byznys, který prožívá zlaté časy

  • 221
Málokteré podnikání v současné ekonomické nejistotě kvete tak, jako ubytovávání sociálně slabých rodin, nejčastěji Romů. Stačí za poměrně nízkých nákladů pořídit zchátralý objekt, nové nájemníky nastěhovat a pak si každý měsíc nechat posílat od státu mnohatisícové částky.

Ve Vítkově jsou to bývalé kanceláře, v Budišově nad Budišovkou sídlo lesní správy, ve Fulneku to byl starší rodinný dům. Budovy koupili podnikatelé, ubytovali tam sociálně slabé a vydělávají tak. V Kružberku chce vzniku další ubytovny zabránit petice, má už půl druhého tisíce podpisů. Na sociálně slabých však vydělávají provozovatelé ubytoven v celém Moravskoslezském kraji, potažmo v celé České republice.

Z takzvaných doplatků na bydlení totiž dostanou peníze na každého ubytovaného. "Je to parazitování na sociálním systému, podnikatelé jej zneužívají," říká starosta Budišova nad Budišovkou Rostislav Kyncl.

Za pětičlennou rodinu dvacet tisíc měsíčně

Za pětičlennou rodinu totiž majitel ubytovny získá téměř dvacet tisíc měsíčně. "Tady ve Vítkově jsou to tři tisíce na lůžko. Lidé přitom bydlí v poměrně malém prostoru, kuchyňku a sociální zařízení mají společné," popisuje vítkovský starosta Pavel Smolka. V jiných částech Moravskoslezského kraje jde podle informací MF DNES až o tři a půl tisíce na jednoho ubytovaného.

Ubytovna Předvoj v Karviné.

Část peněz ubytovatelům zaplatí sociální odbor, část úřad práce. Například v Karviné, kde mají hned tři ubytovny pro sociálně slabé, musí ubytovaní ještě zvlášť platit také za další služby. "Zvlášť se jim účtují poplatky za elektrický vařič, za televizi. Je to výhodný byznys, náš sociální systém je takto špatně nastavený," komentuje mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

S podobnými praktikami se běžně při své práci setkává i terénní pracovník Kumar Vishwanathan. "Děje se tak často. Ale je těžké z této situace vinit jen podnikatele. Je to jednoznačně systémový problém," míní Vishwanathan. Důvodem je podle něj absence sociálního bydlení.

Ministerstvo přiznává, že se systém zneužívá

"V západních zemích mají sociální byty, které slouží jako bydlení pro ty, kteří nemají peníze. V Česku se byty rozprodaly a vytvořilo se podhoubí pro podobné podnikání," popisuje Vishwanathan s tím, že Unie už má programy, kde mohou města a obce čerpat peníze na sociální bydlení. Měly by toho podle něj využít.

Hotelový dům Merkur v Havířově, kde žijí sociálně slabí a nepřizpůsobiví občané

Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznává, že se systém zneužívá. "V praxi se celková částka ze strany provozovatelů ubytoven neúměrně navyšovala. Proto doporučujeme použít výši úhrady, která je v místě obvyklá, například u podobných zařízení," říká Táňa Švrčková z tiskového oddělení ministerstva. Provozovatelé to však vědí a v jednom regionu chtějí podobné částky.

Úřady často peníze posílají přímo majitelům ubytoven. "Doplatek na bydlení lze poskytnout i bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením. Plátce jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb," dodává Švrčková.

Tisíce lidí podepisují proti takovým praktikám petice

Lidem ani radnicím se to nelíbí. Obce řeší více přestupků, lidé s novými sousedy špatně vycházejí. "Je to neuvěřitelné. Myslela jsem, že podpora na bydlení má pomoct lidem v nouzi, ale peníze jdou do kapsy těm, kteří to nepotřebují," míní Marie Dvořáková. Také ona podepsala petici proti stěhování sociálně slabých do Kružberku.

Ministerstvo slibuje od začátku příštího roku změnu. "Situaci řeší sociální reforma, která má účinnost od 1. ledna 2012. Rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi a jejich výplata se převádí pod jeden orgán, a to pod úřad práce. Postupy se sjednotí a majitelé ubytoven nebudou mít přímý vliv na určování výše doplatku," informuje Táňa Švrčková z tiskového odboru ministerstva a dodává, že v budoucnu maximální hranici doplatku na bydlení stanoví zákon.

Jaká ale bude maximální výše doplatku, ministerstvo zatím neuvedlo. V doplatcích za bydlení má stát stovky milionů. Jen za prvních šest měsíců letošního roku na nich vyplatil 400 milionů. To je o 100 milionů více než za stejné období roku 2010.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video