Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Paraziti, špína, nemoci. Hrůzy koncentráků ukazuje výstava v Liberci

  14:52aktualizováno  14:52
O zrůdné historii koncentračních táborů nejen v regionu vypráví výstava Severočeského muzea v Liberci nazvaná Za ostnatým drátem. Kromě dobových fotografií návštěvníci uvidí například i oděvy vězňů, které dokládají, v jak ubohých podmínkách přežívali. Spali v papírových pytlích a oblečení dostávali po zemřelých.

Výstava o koncentračních táborech s názvem Za ostnatým drátem. Expozice je k vidění v libereckém muzeu. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Je noc ze šestého na sedmého května roku 1945. Stovky zbídačených, nemocemi, týráním a hladem ztrápených mužů se vydávají na cestu.
Němečtí dozorci koncentračního tábora Gross Rosen v Rychnově u Jablonce nad Nisou už vědí, že Hitler je po smrti a Berlín padl a posílají vězně na evakuační pochod do Jablonce. V Kokoníně jsou německými vojáky vráceni zpět do tábora. Tam se 9. května dočkají osvobození.

Tak končí příběh jednoho z koncentračních táborů v kraji. Historii dalších, nejen v regionu, ale po celé republice, mapuje výstava v libereckém muzeu. 

Výstava o koncentračních táborech s názvem Za ostnatým drátem. Expozice je k
Výstava o koncentračních táborech s názvem Za ostnatým drátem. Expozice je k
Výstava o koncentračních táborech s názvem Za ostnatým drátem. Expozice je k

Platí tu psaná i nepsaná pravidla. Exponátů se nikdo nedotýká a tak nějak není zvykem u nich mluvit příliš hlasitě, spíše šeptem. V části výstavy, která přibližuje  hrůzy nacistických lágrů, se nechce mluvit vůbec.

Expozice je plná dobových fotografií a panelů popisujících osudy vězňů v lágrech po celé republice. Dominuje jí veliký dřevěný kyj. Ten byl podle obrázku zavěšen na stropě a dozorci jimi pro pobavení sráželi vězně jako kuželky. Jsou tu i makety mučících nástrojů jako obušky či biče.

Kraj zastupují tábory v Chrastavě, Smržovce nebo Kamenickém Šenově. Největší byl v Rychnově. Jeho pobočka byla v Rýnovicích. Celkem jím prošlo osm stovek lidí, šest set z nich zemřelo. "Hlídala je třicítka příslušníků SS. V první vlně sem umístili povstalce z Varšavského povstání," uvádí František Radkovič, jednatel Českého svazu bojovníků za svobodu z Jablonce.

Fotogalerie

Žili ve velmi drsných podmínkách. "Časté bití, zima, hlad, nedostatek spánku. Není divu, že mezi nimi vypukla epidemie tyfu," konstatuje Radkovič. Vězni zde spali například v papírových pytlích.

Ukázkou neúcty k lidskému životu je i vitrína s oděvy vězňů. "Oděvy dokládají ubohé podmínky vězňů. Jsou zcela nedostačující proti zimě a vzhledem ke katastrofálním hygienickým podmínkám často napadeny parazity. Vězni je dostávali po zemřelých," stojí v popisku.

Zrůdný a zároveň zajímavý text stojí i pod fotkami z tábora v Bílém Kostele. Údajně zde měl působit po svém odchodu z Osvětimi doktor Smrt Josef Mengele.

Výstava bude v libereckém muzeu k vidění do osmého srpna. 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.