"Museli jsme použít výsuvný žebřík. Parašutistu jsme bez problémů sundali," uvedl Martin Žaitlik z Hasičského záchranného sboru Šumperk. Nejdřív ale hasiči nechali vypnout elektrický proud.
"Později se to ukázalo jako zbytečné, protože dopad parašutisty způsobil zkrat ve vedení," popisuje Žaitlik. Lékaři nemuseli zasahovat. Petr si kromě nepříjemného zážitku neodnesl žádné zranění.
Šéfka oddílu parašutistů Jana Kargerová se těžko vzpamatovávala ze šoku. "Petr skákal těsně přede mnou. V té chvíli ještě bylo dobré počasí. Potom však přišel náhlý poryv větru," vyprávěla Kargerová, která přistála bez problémů na vyznačené ploše na letišti.
Petr do osudného pondělí absolvoval osmnáct bezproblémových seskoků. Právě menší zkušenost a hůře řiditelný kruhový padák podle něj sehrály v nezvládnutí seskoku rozhodující roli.
"Vítr najednou prudce zesílil a i když jsem si to hned neuvědomil, dostal mě pryč od letiště," vypráví. Za chvíli zůstal bezmocně viset ve drátech blízko sloupu a čekal na pomoc.
"Jeden místní mi radil, abych se odříznul a sešplhal po sloupu, ale to se mi zdálo příliš riskantní," vysvětlil mladý parašutista, proč raději počkal několik minut na hasiče.
Ani ve vzduchu, ani po dopadu si neuvědomil nebezpečí ohrožení života. "Pořád mi to nějak nedochází. Strach z dalšího skákání rozhodně nemám. Chtěl bych co nejdřív skákat znovu," tvrdí Petr.
