Incident, o kterém veřejnost dosud neměla tušení, v knize popisuje sám agent Gerald Blaine, který ve vypjaté situaci málem stiskl spoušť. K tomu, aby Spojené státy přišly po čtrnácti hodinách od chvíle, co Kennedy podlehl v dallaské nemocnici smrtelným zraněním, o další hlavu státu, scházely vteřiny.
Osudného rána Blaine sloužil před sídlem prezidenta. Služba byla klidná až do chvíle, kdy agent uslyšel blížící se kroky. V napjaté atmosféře, která po útoku na Kennedyho panovala, zvedl Blaine svoji zbraň a připravil se k výstřelu.
"Blaine v ranním šeru slyšel jen kroky, tvář neviděl, protože člověk, který se k jeho stanovišti blížil, kráčel zpoza rohu. Agent odjistil zbraň a držel prst na spoušti připraven v nejbližší vteřině vystřelit," popisuje kniha událost.
Ve chvíli, kdy Blaine se zbraní v ruce vykřikl "Ukaž mi tvář, ty ----", vynořil se zpoza rohu novopečený prezident Johnson.
Když spatřil Blaina se zbraní namířenou přímo na svou hruď, zbledl hrůzou z představy, co se mohlo stát, kdyby Blaine o vteřinu dříve bez rozmýšlení stiskl spoušť. Obraz bledé Johnsonovy tváře pak Blaina pronásledoval ještě dlouho poté, co ho osudného rána málem zastřelil.
Atentát na Johna F. KennedyhoJohn F. Kennedy přišel o život 22. listopadu 1963 během své předvolební návštěvy texaského Dallasu. Demokratického prezidenta zasáhla kulka krátce po poledni, když v otevřeném voze projížděl se svou manželkou Jacqueline a texaským guvernérem a jeho chotí ulicemi města. O tom, kdo před zraky jásajících davů prezidenta zastřelil, se dodnes spekuluje. Hlavním podezřelým byl Lee Harvey Oswald, který se však sám stal obětí atentátu dřív, než o smrti Kennedyho stihl vypovídat. Tehdejší viceprezident Lyndon Johnson složil prezidentskou přísahu pouhou hodinu a půl poté, co Kennedy podlehl smrtelným zraněním v dallaské nemocnici. Podezření, že mohl mít na smrti Kennedyho podíl, se nevyhnulo ani jemu. Patřil totiž ke Kennedyho odpůrcům. |