Kardinál Miloslav Vlk má dojem, že Vatikán bral tento krok příliš na lehkou váhu. Primas české katolické církve připomněl, že zpočátku papežovo gesto milosrdenství, jímž sňal exkomunikaci ze čtyř schizmatických biskupů, hájil a snažil se postavit se proti vlně odporu, kterou vyvolalo.
Kardinál Walter Kasper, který je zodpovědný za vztah Židů a Vatikánu, přiznal, že tento papežův krok s ním vůbec nebyl konzultován, napsal Vlk.
"Stejně tak zřejmě nikdo nevzal při tomto aktu v potaz názory biskupa Williamsona, které byly známé už daleko dříve," dodal.
"Jako katolický biskup rozhodně odsuzuji každý antisemitismus jako s učením katolické církve neslučitelný. Takové je učení II. vatikánského koncilu. Tento postoj církve jsme u nás vícekrát dosvědčili činy vůči našim starším židovským bratřím, jak dříve, tak i v současných diskusích," uvedl Vlk.
Religionista a teolog Odilo Štampach podle Lidových novin míní, že postoj Vlka a dalších církevních hodnostářů je velmi překvapivý, protože římskokatolická církev je tradičně vnímána jako přísně pyramidová struktura, kde nahoře je papež, který všemu velí a vše má pod dohledem.
Tento odpor proti Vatikánu považuje Štampach za potěšující skutečnost, která podle něho dokládá, že se církev brání ústupu od reformního kurzu, napsaly Lidové noviny.
Vatikán 24. ledna zrušil dvacet let trvající exkomunikaci čtyř biskupů, které protiprávně vysvětil mezitím už zesnulý vůdce tradicionalistického proudu katolické církve Marcel Lefebvre. Jeden z nich, Richard Williamson, shodou okolností právě v tu dobu v jednom interview popřel existenci plynových komor a rozsah holokaustu. Za těchto okolností se jeho rehabilitace stala terčem široké kritiky.
Papež při generální audienci 28. ledna Williamsonova slova odsoudil a vyjádřil solidaritu s Židy.
