| Projev prezidenta Václava Havla najdete ZDE. |
Papež Jan Pavel II. řekl před stovkou českých i zahraničích vědců, duchovních i dalších osobností při audienci: "Na prahu velkého jubilea 2000
| Historik Josef Polišenský: |
| "Od papeže je to hezké gesto a další krok k usmíření mezi církvemi, ale více se od toho nedá čekat. Pro českou historii to nemá zásadnější význam, protože Vatikán se nebude chtít pustit do obnovy Husova procesu a jeho rehabilitace." |
| Blanka Zilynská z Ústavu dějin Karlovy univerzity: |
| "I když nelze mluvit o Husově rehabilitaci, papežova slova dávají naději, že se k této záležitosti bude veřejnost vyjadřovat otevřeně. Rozhodně to přinese odstranění velkých rozporů mezi jednotlivými tábory těch, kteří Husa buď studují, hodnotí nebo si jej přisvojují." |
| Zástupce ředitele Husitského muzea v Táboře Petr Brátek: |
| "Jsme si vědomi toho, že dřívější změně církevního postoje k Janu Husovi bránily politické důvody, konkrétně existence východního bloku v Evropě." |
"Po staletích se reformní a katolická větev setkají ve shodě o významu pravdy a osobního ručení za pravdu, čehož je Hus symbolem a ztělesněním," řekl prezident. "Hus byl dosud postavou, která se shodou okolností stala ránou našich dějin i záminkou dlouhodobého rozštěpu společnosti a národa," připomněl.
Prezident Havel ještě předtím než promluvil na papežské Lateránské univerzitě v závěru mezinárodního sympozia o Husovi, se setkal s italským prezidentem Carlem Ciampim. "O konkrétní bilaterální spolupráci jsme nehovořili," řekl Havel.PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Etchegeray: Hus byl reformátorem církve a českého vědomí
Představitelé katolické církve naznačují, že pohled na postavu českého kazatele Jana Husa se od základu mění. Při středečním zahájení mezinárodního sympozia o Janu Husovi v Římě uvedl
| Projev papeže Jana Pavla II. je ZDE. |
"Podobná slova ze strany Říma by ještě před deseti lety nebyla možná," míní předseda české Ekumenické rady církví Pavel Smetana.
Diplomaté a odborníci se shodují, že pozornost, které se těší sympozium konané na půdě Lateránské univerzity, z něj činí událost prvořadého významu.
"Je to velký posun," uvedl k jednání tiskový mluvčí České biskupské konference Daniel
| Mistra dnes vidíme méně dramaticky, říká kněz Holeček Mistr Jan Hus je dodnes pro někoho světec, pro jiné kacíř. Jiný názor dosud hájila katolická církev, jinak smýšlejí evangelíci. Odpovědi na otázku, kdo byl Jan Hus, se už sedmadvacet let snaží dopátrat kněz František J. Holeček z řádu Paulánů, který pět let působí jako sekretář komise studující osudy Jana Husa. "Jana Husa dnes vidíme méně dramaticky a ideologizovaně než v minulosti. Je to plnokrevná postava člověka, myslitele se všemi jeho zápasy, úzkostmi, vítězstvími i prohrami," říká kněz z kláštera ve Vranově nedaleko Brna. Byl Jan Hus kacíř, nebo ne? Náš závěr odráží současný stav poznání, je zbaven všech možných ideologických a brožurkových přístupů. Nás zajímá Hus z masa a kostí, ne ten čítankový. Církev s největší pravděpodobností vysloví hluboké politování nad Husovým osudem a smrtí. Na druhé straně však nelze uvažovat o jeho dogmatické rehabilitaci. Proč komise vznikla? Římskokatolická církev si chce udělat jasno o své minulosti. Úkolem této komise a komisí podobných, například té nejnovější pro čarodějnické procesy na Šumpersku a Losinsku, je přispět ke zhojení bolestných ran a očištění historického vědomí církve na prahu druhého tisíciletí. Podnět ke vzniku naší komise dal papež Jan Pavel II. už v roce 1990 při první návštěvě naší země. Tehdy vyslovil touhu, aby Hus nerozděloval naši společnost. Sama komise byla založena při České biskupské konferenci v červnu 1993. Celkové výsledky práce komise představíme příští rok na římské papežské univerzitě. Jakým způsobem postupujete, co všechno se vám během pěti let podařilo? Především jsme se učili naslouchat jedni druhým. To nám zabralo asi polovinu času. Užíváme sice všichni stejný jazyk, ale ne vždy rozumíme pod stejnými slovy totéž. Jde nám především o dialog - a je to hrozně těžká práce. Výsledky ale už jsou vidět. Jan Pavel II. nám uložil dojít ke stejnému názoru a to, co se zdálo zpočátku nemožné, se daří. Dnes v zásadních věcech nevyslovují katoličtí a evangeličtí badatelé rozdílné soudy. Jaroslav Čuřík |
Je přesvědčen, že katolická církev vysloví v souvislosti s postavou Jana Husa svou omluvu. "Česká biskupská konference o to jasně požádala. Zřejmě se tak stane 8. března 2000 na Popeleční středu," řekl Herman.
Kardinál Etchegeray se domnívá, že odvážné pohledy na vlastní minulost církev posilují. "Papežství se v osobě Jana Pavla II. vyslovuje proti vlastním minulým osudovým stránkám," řekl.
S tím souhlasili i další hosté sympozia. "Církev nemá strach z pravdy," podotkl český katolický primas kardinál Miloslav Vlk.
Otevřený a ekumenický přístup k osobnosti a dílu Jana Husa je podle něj rovněž z nemalé části zásluhou české katolické církve. Připomněl nedávné vztyčení smírčího kříže v Jičíně a také slavnost na Bílé Hoře. "Byly zde společně pochovány tělesné pozůstatky bojovníků kdysi nepřátelských stran při bitvě. A na závěr jsem společně s evangelickým luteránským biskupem Vladislavem Volným sloužil ekumenickou bohoslužbu."
Německý kardinál Walter Kasper promítl Husovu vizi do teologických debat a závěrů druhého vatikánského koncilu šedesátých let tohoto století. "Hus předběhl svou dobu o pět set let," prohlásil kardinál Kasper.
Na setkání často zazněl názor, že podobné přehodnocování minulosti je pro církev nezbytností. "Jenom tak mohou křesťané účinně přispívat k vytvoření sjednocené Evropy," soudí Daniel Herman.
Sympozium podle něj může také pomoci velkým dílem ke sblížení mezi katolíky a ostatními vyznáními.
"Jubileum je velkým mezníkem a příležitostí k bilanci i k objasnění temných epizod dějin katolické církve, uvedl Herman. "Myslím tím například projevy antisemitismu, náboženské války, křížové výpravy do Svaté země, ale i do Čech. Za tyto jevy se také katolická církev omlouvá a bude se k nim ještě jasněji stavět. To je zásadně důležité pro její věrohodnost," dodal.
Sympozium skončí v pátek 17. prosince projevem prezidenta Václava Havla.
