INFOGRAFIKA
Život Jana Pavla II.
Vatikán oznámil, že se po čtvrtečním zákroku neobjevily komplikace. O dalším stavu pacienta hodlá informovat až ve čtvrtek 3. března.
Protože Jan Pavel II. nemohl po tracheotomii mluvit, jeho nedělní modlitbu Anděl Páně a s ní spojené požehnání přečetl pomocník. Papež se pak nečekaně objevil v okně nemocnice a krátce požehnal davu. - více zde
Rezignace papežů jsou vzácné, ale jsou
S tím, jak se obnovily zdravotní problémy papeže Jana Pavla II., objevily se opět i diskuze o jeho případné rezignaci. Většina papežů takové řešení odmítla, byť z hlediska církevního práva ta možnost existuje, píše agentura AP.
Vydavatel jezuitského časopisu America reverend Thomas Reese, který je rovněž znalcem vatikánských poměrů, se této praxi nediví.
Podle něho takový postup nejvyšších katolických představitelů vyplývá z obav, že by odstoupení papeže mohly využít některé frakce v církvi a nutit budoucího pontifika, aby ze svého úřadu odešel. Pravda je taková, že papež nerezignoval už celá staletí.
Nejznámější případ rezignace se váže k papeži Celestýnovi V., ten usedl na stolec v roce 1294 ve věku 85 let. Úřad opustil po pěti měsících, s prohlášením, že na úkol nestačí.
Spekulace o odchodu trvají už léta
Jan Pavel II. trvale odmítá jakékoli spekulace, že by měl odejít, a často prohlašuje, že je odhodlán dovést svoji misi až do konce. Jeho vytrvalost si řada lidí vykládá jako doklad síly římskokatolického učení ve věci hodnoty života - byť tváří v tvář nezměrnému utrpení.
"Mám pocit, že Jan Pavel II. nahlíží na svůj život jako na symbol. A být vůdcem církve jak v době, kdy je člověk zdravý, tak ve chvílích nemoci až do konce, je svědectvím křesťanského poselství, které se snaží kázat," míní profesor teologie Fordhamovy univerzity v New Yorku Daniel Thompson.
Spekulace o případné rezignaci Jana Pavla II. se táhnou celé léta, jak ho oslabuje Parkinsonova nemoc. Už několik let je papežova mluva stále nezřetelnější, má i potíže s chůzí, takže je odkázán na pojízdné křeslo. Tyto komplikace ale vzhledem k činnosti mnoha hodnostářů nijak nebrání každodennímu chodu Vatikánu. Zásadní linii církve ovšem může určovat jen papež.
Státní sekretář kardinál Angelo Sodano, který je ve Vatikánu fakticky mužem číslo dvě, zřejmě nechtěně rozdmýchal spekulace veřejnosti o případné rezignaci Jana Pavla II., když během jeho nedávné hospitalizace prohlásil, že je třeba "tuto hypotézu nechat na papežově svědomí".
"Musíme mít v papeže velkou důvěru. Ví, co má učinit," prohlásil kardinál 7. února. O tři dny později byl papež po desetidenní hospitalizaci kvůli akutním problémům s dýcháním z římské kliniky Gemelli propuštěn. - více zde
Pouhé dva týdny na to tam ale musel opět být převezen - v podstatě ze stejného důvodu. - více zde
V podobném smyslu jako Sodano se vyjádřili i další kardinálové. Jiní naopak netajili pobouření nad diskuzí o papežově rezignaci. "Je prostě nevkusné o tom vůbec hovořit," prohlásil náměstek vatikánského státního sekretáře kardinál Giovanni Battista Ré.
Pokud se Jan Pavel II. skutečně rozhodne odstoupit, znění kanonického práva ohledně rezignace by mohlo znamenat případné problémy, upozorňuje Reeve. Rezignace musí být "učiněna svobodně a prokázána řádně" - není ovšem jasné, co by nastalo, pokud by papež nebyl žádného úkonu schopen.
Vatikán zatím odmítá oficiálně komentovat, zda Jan Pavel II. zanechal nějaké písemné instrukce pro případ, že by upadl do kómatu či nebyl jinak schopen vykonávat své poslání. Podle agentury AP někteří předcházející papežové takové instrukce pro tento případ zanechali.
