V závěrečný den své čtyřdenní návštěvy papež odsloužil mši v istanbulské katedrále Svatého ducha a vypustil bílé holubice na znamení míru. Ještě jednou vyzval k dodržování náboženských svobod.
"Římskokatolická církev nechce nikomu nic vnucovat, ale pouze žádá, aby mohla svobodně žít s cílem odhalovat toho, koho nejde ukrýt, Ježíše Krista," prohlásil papež v istanbulském chrámu.
Benediktova turecká cesta se nesla ve znamení dvojího smiřování: s muslimy a pravoslavnou církví. Muslimy pobouřil zejména papežův projev Řezně, který spojoval islám s násilím. Rozpory s pravoslavím jsou dlouhodobější a trvají už skoro tisíc let.
Papež přiletěl na pozvání patriarchy Bartoloměje I., hlavy pravoslavné církve. Ve čtvrtek se zúčastnil jeho obřadu, Bartoloměj na oplátku přihlížel páteční katolické mši. Oba hodnostáři podepsali ekumenickou deklaraci.
Benedikt se v Turecku muslimům za svůj řezenský projev neomluvil, ale přesto zanechal pozitivní stopu. Vyzýval ke smíření, zdůrazňoval jednotu a především podpořil vstup země do Evropské unie. Místní tisk hodnotil návštěvu vesměs kladně.
V rámci cesty se papež krátce setkal s premiérem Recepem Tajipem Erdoganem a muftím Alim Bardakogluem. Po Janu Pavlu II. vstoupil jako druhý papež do mešity, v Istanbulu navštívil takzvanou Modrou mešitu. Obrácen čelem k Mekce a v mírném předklonu zde několik minut postál se zavřenýma očima.
