Papež Benedikt XVI. v istanbulské Modré mešitě.

Papež Benedikt XVI. v istanbulské Modré mešitě. | foto: Reuters

Papež se chce usmířit s muslimy, navštívil mešitu

  • 19
Papež Benedikt XVI. navštívil istanbulskou Modrou mešitu. Stal se tak historicky druhou hlavou římskokatolické církve, která zavítala do islámského svatostánku. První byl před pěti lety v Damašku Jan Pavel II.

Návštěva mešity byla dalším papežovým gestem smíření s muslimy, které si rozhněval zářijovými výroky o násilné povaze islámu. Původně ji v programu turecké cesty neměl, zařadil ji dodatečně "na znamení úcty".

Dopoledne se Benedikt zúčastnil mše, kterou v istanbulském patriarchálním kostele svatého Jiří sloužil konstantinopolský ekumenický patriarcha Bartoloměj I., duchovní vůdce pravoslavných křesťanů ve světě.

Pak oba hodnostáři společně prohlásili, že dodržování náboženské svobody je základním kritériem, k němuž by se mělo přihlížet při přijímání zemí do Evropské unie.

Mše připadla symbolicky na den svatého Ondřeje, patrona pravoslaví. Ondřej byl podle tradice jedním z Ježíšových apoštolů a bratr dalšího z dvanácti apoštolů, svatého Petra. Právě k Petrovi se hlásí jako k zakladateli své církve papežové sídlící v Římě.

Sbližování po staletích
Katolická a pravoslavné církve jsou rozděleny od roku 1054, kdy došlo k velkému schizmatu. Oba křesťanské směry se v následujících staletích několikrát marně pokusily o překonání hlubokých rozporů a o obnovení jednoty.

Devět století trvající vzájemnou exkomunikaci sňali společně až v roce 1964 papež Pavel VI. s patriarchou Athenagorasem. O tři roky později se v Jeruzalémě uskutečnilo historicky první přímé setkání papeže a konstantinopolského patriarchy od vypuknutí schizmatu.

Ve smiřování pokračoval Benediktův předchůdce Jan Pavel II., který se v roce 2001 omluvil pravoslavným věřícím za veškerá příkoří, která jim v průběhu dějin katolíci způsobili.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video