"Když byl monsignore Wielgus minulý měsíc nominován, nevěděli jsme nic o jeho spolupráci s komunistickou tajnou policií," prohlásil kardinál Giovanni Battista Re, předseda vatikánské biskupské kongregace. Citoval ho italský deník Corriere della Sera.
Kardinál tím popřel dřívější zprávy, že hlava katolické církve byla o Wielgusově kolaboraci s komunisty plně informována.
Tomu by odpovídala i skutečnost, že Vatikán v prosincovém oficiálním prohlášení uvedl, že při výběru nového varšavského arcibiskupa vzal Wielgusovu minulost v potaz. Navíc když se obvinění objevila a postupně nabírala na síle, sám papež se Wielguse zastával.
Případ je navíc citlivý i v dalších ohledech: týká se silně katolického Polska, kde každá podobná "nesrovnalost" dokáže vyvolat silné emoce a bouřlivé reakce. Navíc papežským předchůdcem Benedikta XVI. byl Jan Pavel II. - původem Polák a návdavkem ještě bojovník proti komunismu.
List La Repubblica bez uvedení zdroje napsal, že Benedikt XVI. obdržel v sobotu večer faxem osmdesátistránkový dokument o Wielgusově minulosti.
Měl se přiznat
Stanislaw Wielgus měl ve funkci varšavského arcibiskupa nahradit respektovaného kardinála Jozefa Glempa, který ji kvůli svému věku 77 let opustil koncem roku.
Záhy se objevila obvinění, že za komunismu donášel tajné policii. Duchovní dlouho nechtěl nic říct, ale před několika dny se v reakci na nezvratné důkazy přiznal. V neděli pak při mši, která měla být původně jeho inaugurační, oznámil rezignaci. - více zde
Část Poláků mu vyčítá právě neschopnost se přiznat. Kdyby se prý býval dokázal postavit své minulosti čelem, odpustili by mu. Část veřejnosti za ním stojí i přes všechny události posledních dní.
Další rezignace
Kvůli podezření ze spolupráce s komunisty už rezignoval další duchovní. V pondělí složil funkci farář krakovského hradu Wawel Janusz Bielanski. Rezignaci přijal vlivný krakovský kardinál Stanislaw Dziwisz, bývalý osobní tajemník papeže Jana
Pavla II., napsala ČTK.
Nabízí se tak otázka, kdo bude další. Případ Wielguse a nyní i Bielanského by podle některých církevních hodnostářů mohl odstartovat lustrace mezi duchovními.
Podle posledního průzkumu veřejného mínění si polovina Poláků myslí, že by lustrováni měli být všichni duchovní. Pro prověření minulosti pouze kardinálů a arcibiskupů je šestnáct procent obyvatel.