Zpráva o Ratzingerově příspěvku do sborníku s názvem "1848 - dědictví a závazek" se objevila před časem. Mluvčí vídeňského arcibiskupství na to v únoru reagoval tvrzením, že vydavatelství použilo kardinálův článek zjevně bez svolení autora.
Spiegel však získal dopis někdejšího Ratzingerova tajemníka Josefa Clemense z 30. září 1997, který tvrzení mluvčího vyvrací. Je v něm uvedeno, že "z pověření pana kardinála Ratzingera" Clemens dává souhlas s otištěním článku v měsíčníku Die Aula.
Časopis před třemi roky podle Spiegelu vyvolal v Rakousku skandál, když jeho vydavatel Herwig Nachtmann vychvaloval článek popírače holocaustu Waltera Lüftla.
Rakouská krajně pravicová strana Svobodných se poté od magazínu, který využívala jako stranický tiskový orgán, distancovala.
Papežova pošramocená pověst
Nařčení z tíhnutí k ultrapravicovým ideím musel papež už jednou vysvětlovat. Po jmenování na něj britský deník Sunday Times vytáhl, že v roce 1941 vstoupil do řad Hitlerovy mládeže. Benedikt XVI. ovšem uvedl, že jako čtrnáctiletý hoch se do Hitlerjugend musel zapsat proti své vůli.
Papežovu pověst letos poškodilo zrušení exkomunikace čtyř biskupů z tradicionalistického Bratrstva svatého Pia X., které odmítá zlepšit vztah s Židy, jak jej ukládá závěr druhého vatikánského koncilu z 60. let . - čtěte Papež pochválil Pia XII., který se nepostavil nacismu
Také mu přitížil názor nejvýraznějšího představitele bratrstva, britského biskupa Richarda Williamsona. Ten prakticky ve stejnou dobu veřejně prohlásil, že nevěří v existenci nacistických plynových komor.
Podle něj v koncentračních táborech zemřelo nanejvýš tři sta tisíc Židů, ne šest milionů. To ve světě vyvolalo bouřlivé reakce i na adresu Benedikta XVI. - čtěte Omluva nestačí, zřekněte se názorů, vyzval Vatikán popírače holokaustu
