Benedikt XVI. tehdy citoval byzantského císaře Manuela II. Paleologa, který ve 14. století perskému učenci řekl: "Ukaž mi, co nového přinesl Mohamed, a nalezneš tam pouze věci špatné a nelidské, jako je jeho direktiva šířit mečem víru, kterou hlásal."
To vzbudilo v muslimském světě rozsáhlé protesty. - více o protestech zde
Představitelé Vatikánu se ale nyní se zástupci islámu shodli, že je čas na změnu. Řešení vidí ve "stálém oficiálním dialogu", který má uzdravit rány způsobené právě papežovým projevem z Řezna.
"Přišli jsme se stálou strukturou, která zajistí pokračování dialogu katolíků s muslimy i v budoucnosti," pochvaloval si profesor Aref Alí Naíd z Královského centra strategických islámských studií v Jordánsku.
Prvním konkrétním projevem oznámeného tání vztahů bude "katolicko-muslimské fórum", které proběhne od 4. do 6. listopadu v Římě. Zúčastní se ho za každou stranu 24 učenců a náboženských vůdců.
Papežův projev stále muslimy bolí
Benedikt XVI. se po "řezenském projevu" snažil jeho dopady zmírnit například prohlášením, že se s názorem středověkého císaře neztotožňuje. Navštívil vůbec poprvé Turecko (více zde), modlil se směrem k Mekce. Nad svými slovy vyjádřil lítost.
Muslimové mu dokonce poslali dopis podepsaný 138 učenci, ve kterém ho varovali, že na dialogu mezi oběma vírami může záviset "samotné přežití světa". Později se k dopisu přidala ještě stovka signatářů.
Papež, kterého pětice muslimů ve Vatikánu nyní vyzvala k zahájení dialogu, zareagoval vstřícně. K listopadovému shromáždění promluví.
Jisté ale je, že smír islámské a západní civilizace čekají tvrdé zkoušky. Například zákonodárci v Afghánistánu nedávno protestovali, když dánské deníky znovu otiskly karikatury Mohameda. Podle slov dánských novinářů šlo o výraz podpory svobody médií.
