Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Papež kázal na kyjevském letišti

  10:38aktualizováno  10:38
Papež Jan Pavel II. vyzval křesťany na Ukrajině, aby znovu objevili jednotu, která mezi nimi panovala před oddělením pravoslavné a katolické církve před tisíci lety. V průběhu druhého dne z celkově pětidenní návštěvy, proti níž protestovala řada pravoslavných věřících, vyjádřil papež naději, že všichni křesťané zde mohou žít v harmonii.

Během kázání na kyjevském letišti papež také vzdal úctu všem křesťanům, kteří trpěli během "temných dní komunistického teroru". Zřejmě i kvůli deštivému počasí vítaly Jana Pavla II. relativně malé zástupy lidí, jejichž počet agentury odhadují na 40 tisíc.

Původně se očekávalo dvě stě až čtyři sta tisíc věřících. Podle organizátorů se kromě nepříznivého počasí mohly na nižším zájmu odrazit i přísné bezpečnostní kontroly a komplikovaná doprava.

Přítomní ukrajinští katolíci však neskrývali své nadšení z papežovy návštěvy. "Je to největší a nejšťastnější moment v mém životě. Ještě před pár lety bych nevěřil, že je něco možné, abych mohl přijít a vidět největšího z lidí," řekl třiatřicetiletý učitel z Rostova na Donu Andrej Letunovskij.

Během dalších dní svého ukrajinského pobytu papež prohlásí za blahoslavené 27 mučedníků sovětské éry. Ceremoniál se bude odehrávat ve Lvově. "Ukrajinská země je nasáklá mučednickou krví. Ať jejich svědectví slouží jako příklad a podnět pro křesťany ve třetím tisíciletí," pronesl Jan Pavel II. při vzpomínce na perzekuce křesťanů v bývalém Sovětském svazu.


Papež se omlouval za omyly
Svou návštěvu Ukrajiny zahájila hlava katolické církve v sobotu omluvou pravoslavným věřícím za "omyly", kterých se vůči nim katolíci dopustili, a prosbou o odpuštění. Papežův pobyt, který byl očekáván s obavami z možných srážek ortodoxních skupin, se zatím obešel bez incidentů.

Pravoslavná církev se papežovi v návštěvě do poslední chvíle pokoušela zabránit. Pětidenní cestu označuje za snahu papeže podkopávat její postavení. "Tato cesta jen dále rozdělí naši společnost. Rozkol mezi církvemi bude ještě větší," prohlásil biskup Mitrofan, představitel ukrajinské pravoslavné církve. "Nepřinese nám to navzdory slibům mír, ale jenom problémy."

V podobném duchu se nesla i tvrdá kritika ruského patriarchy Alexije II., pod nějž většina ukrajinských pravoslavných věřících spadá. Patriarcha papeže opakovaně vyzval, aby od cesty do Kyjeva a Lvova, centra ukrajinských katolíků, upustil.

V Kyjevě již několik dní probíhají protesty církevních představitelů i věřících a celá cesta je sledována s velkou nervozitou. "Mým cílem je posílit víru našich bratří a sester z katolické komunity a také podpořit ekumenický závazek," uvedl papež před cestou.

Ruská pravoslavná církev se snahám papeže o sbližování brání a soustavně obviňuje Vatikán ze snah získávat pro katolicismus pravoslavné věřící. Vztahy mezi papežem a představiteli ruské pravoslavné církve tedy nejsou nejlepší. Papež dlouho usiluje o návštěvu Ruska, tamní církevní funkcionáři to však kategoricky odmítají. V roce 1997 se dokonce spekulovalo o tom, že patriarcha Alexij II. a papež Jan Pavel II. by se mohli setkat, a to na neutrální půdě.

Moskva to nakonec odmítla s tím, že dosud pro to nejsou vhodné podmínky. Bylo by to přitom první setkání hlav církví od roku 1054, kdy se křesťanská církev rozdělila na východní pravoslavnou a západní katolickou větev.

Jablkem sváru mezi Moskvou a Vatikánem je již dlouho ukrajinská řeckokatolická církev, jejímž centrem je právě Lvov. Obřady této církve jsou velmi podobné pravoslavné církvi, od které se před čtyřmi stoletími oddělila, uznává však papeže. Po válce byla zrušena Stalinem a připojena k ruské pravoslavné církvi.

Po rozpadu SSSR v roce 1991 začala znovu budovat svoji pozici a požadovat návrat chrámů, které přešly pod pravoslaví. A právě tahanice o chrámy udělaly hodně zlé krve.

Vše navíc komplikuje to, že ukrajinská pravoslavná církev je nyní rozdělená a jedna odštěpenecká skupina, které odmítá podléhat Moskvě, papežovu návštěvu přivítala jako "vstřícný krok".

Pravoslavná církev v Rusku i na Ukrajině prochází nesnadným obdobím. Doby nadšení prvních let po pádu komunismu pominuly a církev jen s obtížemi hledá věřící a svoje místo v nové společnosti. A navíc: v postsovětských zemích se v uplynulých letech nebývale rozrostl vliv nejrůznějších sekt a náboženských hnutí, což postavení pravoslaví ještě více oslabuje.

Asi tisíc pravoslavných věřících a duchovních pochodovalo centrem Kyjeva na protest proti nadcházející návštěvě papeže Jana Pavla II. Na některých transparentech stálo: "Ne papežově invazi na kyjevskou Rus!" (14. června 2001)

Ukrajinský prezident Leonid Kučma vítá papeže Jana Pavla II. na kyjevském letišti (23. června 2001)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.