Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

František v Jeruzalémě líbal ruce Židům, kteří přežili holokaust

  21:50aktualizováno  21:50
Papež František ukončil třídenní cestu po Blízkém východě. Vyzval křesťany, muslimy a židy k toleranci a v památníku obětem holokaustu označil vyvražďování Židů za druhé světové války za nezměrnou tragédii. Na závěr odsloužil mši na místě Kristovy poslední večeře.

Papež František v památníku Jad vašem v Jeruzalémě políbil ruku několika lidem, kteří přežili holokaust (26.května 2014) | foto: AP

Nejvyšší představitel katolické církve v pondělí ráno navštívil mešitu v Jeruzalémě, a setkal se s jeruzalémským muftím. Na Chrámové hoře požádal papež všechny, kdo se ztotožňují s prorokem Abrahámem, tedy křesťany, židy i muslimy, aby se navzájem respektovali jako bratři. "Naučme se chápat bolest ostatních, ať nikdo nepoužívá násilí ve jménu božím," řekl.

Pak sešel pod horu k nejvýznamnější památce judaismu Zdi nářků, která je jediným pozůstatkem druhého židovského chrámu. Přečetl před ní své přání a vložil lístek s modlitbou do spáry mezi kameny, jak činí židovští věřící a jak učinili i papežovi dva předchůdci. V roce 2000 se zde modlil Jan Pavel II. a o devět let později Benedikt XVI.

Pontifik poté navštívil Herzlův vrch a památník obětí holokaustu Jad vašem. Nečekaně se zastavil také u památníku obětí teroristických útoků. Podobně v neděli překvapil v Betlémě nečekanou zastávkou u betonové bariéry oddělující západní břeh Jordánu od Izraele. Dal tím najevo nesouhlas s oddělováním obou území podobnými ploty, což Palestinci ocenili (více zde).

"Ani Bůh si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád"

V Jad vašemu papež vyjádřil hanbu nad tím, "čeho byl schopen člověk stvořený k obrazu boha". Bůh "věděl, že svoboda znamená riziko, věděl, že se jeho děti mohou ztratit, ale ani on si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád, tak hlubokou propast," řekl František v temném sále památníku, kde byli prezident Šimon Peres, premiér Benjamin Netanjahu a několik obětí holokaustu, kterým papež políbil ruce.

Fotogalerie

V Izraeli jsou tato slova mimořádně dobře přijímána, protože znamenají rozchod s protižidovskými postoji křesťanstva. Do druhého vatikánského koncilu, který zasedal začátkem 60. let, byli Židé označováni za proradné. Známá je také debata o tom, zda nemohl papež Pius XII. udělat více, aby za druhé světové války odvrátil nacistické vyhlazování evropských Židů.

V Peresově rezidenci František řekl, že by se židům, muslimů a křesťanům měl zajistit volný přístup k posvátným náboženským místům v Jeruzalémě. "Jeruzalém by měl být skutečným městem míru, aby se zaskvěl svou univerzální náboženskou a kulturní hodnotou," řekl pontifex. Peres potom oficiálně přijal pozvání do Vatikánu, kam papež v neděli pozval ke společné modlitbě za mír také palestinského předáka Mahmúda Abbáse. Podle agentury Reuters by se mělo setkání konat 6. června.

Olivovník v Getsemanské zahradě

V zahradě prezidentského paláce v Jeruzalémě zasadil papež společně s Peresem jako symbol míru olivovník. Stejně tak učinil i v Getsemanské zahradě, kde podle bible zradil Jidáš Ježíše, což vedlo k jeho ukřižování na Olivetské hoře.

Svou třídenní cestu František završil odsloužením mše v místech Kristovy poslední večeře. Během ní zopakoval svou ideu, že církev by měla být "novou rodinou", ve které by měly být základem hodnoty jako je "bratrství a přátelství". "Poslední večeře nám připomíná sdílení, bratrství, harmonii a mír mezi námi," prohlásil papež.

František přicestoval na Blízký východ v sobotu a cestu zahájil v Ammánu. Po nedělním programu v palestinském Betlémě se do Izraele přesunul v neděli odpoledne.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.