Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cítím ve světě ovzduší války, řekl papež František při mši v Sarajevu

  10:17aktualizováno  21:14
Papež František v sobotu navštívil Sarajevo. Chtěl povzbudit k usmíření bosenské národy, mezi nimiž dvacet let po občanské válce stále panuje značná nedůvěra. Při mši na olympijském stadionu řekl, že ve světě "cítí ovzduší války" a odsoudil ty, kteří toto klima úmyslně udržují. Bohoslužby se zúčastnilo na 65 tisíc lidí.

„Je to svým způsobem třetí světová válka podávaná po kouskách a v kontextu globální komunikace je zde cítit klima války,“ řekl papež během mše. „Je to klima, které vyvolávají a záměrně podněcují zejména ti, kteří si přejí střet mezi různými kulturami a civilizacemi, a také ti, kteří s válkami spekulují, aby vydělali na prodeji zbraní,“ dodal.

Avšak válka, upozornil dále František, je také „destrukce, mnoho zničených životů. „Vy to víte velmi dobře, neboť jste to tady skutečně zažili: jaké utrpení, jaké pustošení, jaká bolest!,“ řekl.

Ještě před mší se nejvyšší představitel římskokatolické církve setkal se členy kolektivní hlavy státu, předsednictva, Chorvatem Draganem Čovičem, Srbem Mladenem Ivaničem a Bosňákem Bakirem Izetbegovičem. V odpoledním programu měl pak zejména ekumenické setkání.

Po mši na olympijském stadionu papež v sarajevské katedrále vyslechl několik svědectví o zabíjení a mučení za války v 90. letech, včetně tragického příběhu řádové sestry unesené v roce 1993.

„Jsou to vzpomínky vašich lidí a lidé bez vzpomínek nemají žádnou budoucnost,“ řekl pontifik shromážděným duchovním. „Své dějiny nezapomeňte, ale kvůli míru, nikoli kvůli pomstě,“ dodal. Před jedním knězem, který za války trpěl, se papež uklonil a požádal ho o požehnání.

Papežovu návštěvu provázela přísná bezpečnostní opatření

Na závěr návštěvy František zrušil svůj plánovaný projev a místo něj diskutoval s mládeží. Mladým Bosňanům řekl, že jsou první poválečnou generací, jejímž úkolem je splnit naděje na mírovou a harmonickou budoucnost.

Podle bosenských médií obyvatelé převážně muslimského Sarajeva papeže při každé příležitosti nadšeně zdravili. Kolonu vozidel s papežským doprovodem, která projížděla městem, lemovaly tisíce lidí. Dřevěný trůn, na němž hlava římskokatolické církve seděla při mši, vyrobili muslimští řezbáři.

Fotogalerie

Papežovu návštěvu provázela přísná bezpečnostní opatření. Obavy vzrostly, když islamisté hlásící se k radikální organizaci Islámský stát vpředvečer příjezdu Františka do Sarajeva vyzvali ke „svaté válce“ na Balkánu. Podle bosenských médií bylo v pondělí v Sarajevu v pohotovosti na 5 000 policistů a k nasazení byly připraveny i vrtulníky bosenských ozbrojených sil.

Na sarajevském letišti papeže přivítal chorvatský člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Čović, apoštolský nuncius Luigi Pezzuto a skupina 150 dětí v lidových krojích Chorvatů, Srbů i Bosňáků.

Bosna a Hercegovina je dvacet let po občanské válce stále rozdělená a nedůvěra mezi tamními hlavními národy - islám vyznávajícími Bosňáky (dříve Muslimy), katolickými Chorvaty a pravoslavnými Srby - je nadále patrná. František před několika dny prohlásil, že do Bosny přijede, aby v zemi podpořil poválečný proces usmíření.

Katolíků v Bosně ubývá

Válka, která v letech 1992 až 1995 v Bosně provázela rozpad bývalé Jugoslávie, si vyžádala životy na 100 000 lidí a tisíce dalších jsou dosud nezvěstní. Na základě daytonských mírových dohod, které válku ukončily, zemi tvoří dvě entity s rozsáhlou autonomií - bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská (RS).

Papež chtěl svou cestou také povzbudit katolickou chorvatskou komunitu, která tvoří zhruba 15 procent obyvatelstva a neustále se zmenšuje. Především mladí Chorvaté odcházejí kvůli špatné ekonomické a sociální situaci do zahraničí. Značná část bosenských Chorvatů má rovněž občanství sousedního Chorvatska, což jí otevírá dveře do Evropské unie.

„Vybízím vás katolíky, abyste stáli po boku svých krajanů jako svědci své víry a boží lásky a pracovali pro společnost, která kráčí k míru, soužití a spolupráci,“ prohlásil papež ve videoposelství zveřejněném tento týden.

Podle sčítání lidu z roku 2013 tvoří Bosňáci největší část bosenské populace, 48,4 procenta. Podíl Srbů je 32,7 procenta a Chorvatů 14,6 procenta.

Papež navštívil Sarajevo už v roce 1997. Byl to Jan Pavel II., který do Bosny zavítal ještě jednou o šest let později, kdy pobýval v Banja Luce, metropoli Republiky srbské.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.