Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uctíváme zlaté tele, burcuje papež František proti diktatuře peněz

  13:08aktualizováno  13:08
Papež František se poprvé od svého nástupu do čela církve vyjádřil ke světové ekonomice a současné krizi. Lídry velmocí vyzval k pomoci chudým a kritizoval také budování kultu peněz. Pokračuje tak ve své snaze pomoci chudým po celém světě.

Papež František při svém posledním vystoupení kritizoval kult peněz. | foto: AP

František apeloval také na politiky. Ti by podle něj měli být vynalézaví a důslední při hledání skutečných důvodů ekonomické krize, která je podle papeže založena na "upřednostňování síly peněz před lidmi a společností jako celkem", píše server BBC.

"Vytvořili jsme si nové modly. Dřívější uctívání 'zlatého telete' má nyní podobu bezcitného uctívání kultu peněz. Tato diktatura ekonomie nemá žádnou tvář a chybí jí jakékoli lidské cíle," uvedl František. Nová hlava církve dodala, že za nesprávné považuje také finanční spekulace a "autonomii některých trhů".

"Je potřeba provést ekonomické reformy, které se budou řídit etickými zákony, ze kterých vzejde pomoc všem," vysvětlil František a dodal, že peníze musí sloužit a ne vládnout. "Kult peněz musí skončit," vyzval na závěr svého projevu papež. Ostrá slova na adresu krize František přednesl v rámci uvedení několika zahraničních velvyslanců při Svatém stolci, píše guardian.co.uk.

Jako rodilý Argentinec má František s následky ekonomické krize bohaté zkušenosti. Argentina totiž pocítila její tíhu v letech 1999 až 2002 jako následek celosvětové krize z roku 1998. Zprvu ji provázel výrazný pokles hrubého domácího produktu, následoval pád vlády, snížení zájmu o zahraniční investice v zemi a obrovská nezaměstnanost. Z ekonomické krize se začala dostávat až na sklonku roku 2002, některé regiony se však s problémy potýkají dodnes.

I kvůli tomu František od svého zvolení do čela církve razí image skromného pontifika a prosazuje svoji vizi chudé církve. Místo vatikánské limuzíny se dopravuje minibusem, na nohách nosí obyčejné černé boty a k jídlu zasedá bok po boku s ostatními kněžími. Papež pak podle informací jeho blízkého přítele plánuje také otevření po mnoho let zcela zapovězených vatikánských archivů (více o nich čtěte zde).

Změny čekají také tajemnou Vatikánskou banku

S krizí se v posledních letech potýká také samotný Vatikán, který například za rok 2011 hospodařil s deficitem 15 milionů eur (asi 387 milionů korun). František se rozpočtu nově snaží pomoci mimo jiné tím, že zrušil jednorázové odměny vatikánským zaměstnancům při zvolení nového papeže (více o tom čtěte zde).

Změny tak čekají také Vatikánskou banku. Už na Nový rok italská národní banka, pod kterou Vatikán v měnových otázkách spadá, zastavila elektronický platební styk s tímto nejmenším státem světa. Důvodem bylo to, že Vatikán nesplnil lhůtu pro zavedení všech opatření podle mezinárodního zákona proti praní špinavých peněz. Krok italské státní banky mimo jiné znamenal, že turisté nemohli na území Vatikánu používat platební karty (více čtěte zde).

Vedení Vatikánské banky se nyní rozhodlo, že bude prosazovat svou větší transparentnost. Na nově založených webových stránkách by tak měly být k dispozici základní údaje o tomto bankovním institutu včetně obsáhlý výročních zpráv o hospodaření.

Istituto per le Opere di Religione (Institut pro věci víry, pozn. red.), známější pod názvem Vatikánská banka, měl před dvěma lety 20 772 klientů, z toho 68 procent duchovních. Na třiatřiceti tisících účtech spravovala majetek v hodnotě 8,2 miliardy dolarů. Vatikán používá jako měnu eura, vydává vlastní euromince, nejčastěji s podobiznou papeže. Některé jsou čistě sběratelskou záležitostí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.