Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Papež potvrdil proces k blahořečení české boromejky, hledá se zázrak

  7:37aktualizováno  10:52
Papež František v sobotu schválil dekret o „heroických ctnostech“ české sestry řádu boromejek Vojtěchy Hasmandové. Potvrdil tím proces směřující k jejímu blahořečení a případnému prohlášení za svatou.

Papež František | foto: AP

Prohlášena za svatou ale může být Vojtěcha Hasmandová až poté, co jí bude uznán zázrak.

Vojtěcha Hasmandová, kterou v letech 1952 až 1960 věznil tehdejší komunistický režim, byla od roku 1970 generální představenou Kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Narodila se v roce 1914 a zemřela v roce 1988.

Blahořečení

Blahořečení, neboli beatifikace, je formální akt, při němž je určitý člověk prohlášen za blahoslaveného. Je druhým stupněm kanonizačního procesu a předpokladem pro blahořečení je ukončené beatifikační řízení a jeden doložený zázrak. Základním předpokladem pro zahájení beatifikačního procesu je pověst svatosti či mučednictví, tedy mínění, že zemřelá osoba žila svatým životem, nebo zemřela mučednickou smrtí.

Jak připomíná publikace Aleny Ježkové Tichá srdce, Matka Vojtěcha usilovala o vstup do řádu od svých 13 let. V roce 1950 se stala představenou v klášteře Neumanneum v Prachaticích. Zde poskytla azyl knězi uprchlému z internačního tábora, v roce 1952 byli oba zatčeni. Hasmandová dostala osm let a ve vězení onemocněla tuberkulózou, propuštěna byla na amnestii čtyři měsíce před vypršením trestu. V roce 1970 byla zvolena generální představenou.

Totalita ji nezlomila

„Matka Vojtěcha kolem sebe šířila pokoj a radostnou důvěru i tehdy, když se jednalo o těžké věci. Přijímala vše s vnitřním klidem a provázela nás kněze - ale nejen nás - modlitbou. Vytvářela všem láskyplné zázemí, domov,“ uvedl v tiskové zprávě brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který diecézní část procesu blahořečení zahájil 26. listopadu 1996. V roce 2004 pak proces předal do Říma. S Hasmandovou se Cikrle osobně setkával při svém kaplanském působení ve Znojmě.

„Je to povzbuzení pro celý český národ, že někdo prošel nezlomený i totalitou a dokázal odpustit, žít dál a rozdávat,“ řekla boromejka Remigie Češíková, která spolupracuje s kongregací na procesu vedoucím k blahořečení Vojtěchy Hasmandové.

„Teď nás čeká otevřít proces nad zázrakem, což je podmínka pro blahořečení,“ prohlásila Češíková a doplnila, že zázraky, konkrétně nevysvětlitelná uzdravení, musí doložit a obhájit před církevním soudem v Brně a následně i ve Vatikánu. Tato část přitom bude trvat nejspíš roky.

Podívejte se na reportáž o životě boromejek:

Milosrdné sestry svatého Karla Boromejského jsou ženskou římskokatolickou kongregací papežského práva,

soustřeďující se na péči o nemocné, chudé a lidi na okraji společnosti (reportáž z kláštera boromejek najdete zde).

Sestry boromejky se například staraly o bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla v posledních měsících života (jak na exprezidenta vzpomínají si přečtěte zde).

Papež podle vatikánského rozhlasu schválil také dekrety týkající se zázraků na přímluvu dvou blahoslavených sester z Izraele a jedné z Francie. Pět dekretů prohlašujících heroické ctnosti se týká také dvou italských a dvou španělských „Božích služebnic“.

Kromě Hasmandové je v procesu případné blahořečení kněžích Václava Drboly a Jana Buly, popravených v takzvaném babickém procesu, a na blahořečení čeká také dominikánský kněz Tomáš Josef Maria Týn, který údajně nabídl svůj život Bohu jako smírnou oběť za svobodu církve v Československu.

Česká biskupská konference dala také loni souhlas k zahájení procesu blahořečení kněze Josefa Toufara, který byl umučen za komunistického režimu v roce 1950 v souvislosti s takzvaným číhošťským zázrakem a jehož ostatky byly možná v listopadu vyzvednuty z hromadného hrobu v pražských Ďáblicích. Exhumace jeho ostatků je nutná pro blahořečení (více o exhumaci čtěte zde).

Blahořečení spojená s českými zeměmi

Jde o blahořečené za uplynulých 15 let.

  • Sestra Marie Restituta

Narodila se v roce 1894 jako Helena Kafková v rodině obuvníka v Husovicích (dnes součást Brna). Dětství prožila ve Vídni, později vstoupila do františkánského řádu a v roce 1915 přijala řádové jméno Marie Restituta (Obnovená). Od roku 1919 pracovala jako sestra v nemocnici v Mödlingu. V roce 1942 byla na udání jednoho z lékařů kvůli šíření protinacistických letáků zatčena a přes mnohé žádosti o milost 30. března 1943 popravena. Blahořečena byla v červnu 1998 během návštěvy papeže Jana Pavla II. ve Vídni.

Sestra Marie Antonína Kratochvílová - Narodila se v roce 1884 v Ostravě-Vítkovicích jako Marie Anna Kratochvílová. Po smrti otce vyrůstala v sirotčinci kongregace Chudých školských sester v polském Bielsku-Bialé a do řádu také poté vstoupila. Od roku 1906 učila na školách v Karviné, ale i v Polsku a na Ukrajině. V roce 1940 se stala představenou kláštera v polském Mikuličíně. Tamní řeholnice zatklo v roce 1942 gestapo za rozesílání humanitárních balíčků Polákům vyvezeným na Sibiř. Tři měsíce byly vězněny a týrány. Zemřela v důsledku výslechů v říjnu 1942. Blahořečil ji Jan Pavel II. v červnu 1999 v Polsku.

  • Metoděj Dominik Trčka 

Narodil se v roce 1886 ve Frýdlantu nad Ostravicí, v 18 letech vstoupil do řádu redemptoristů a o čtyři roky později byl vysvěcen na kněze. Do roku 1919 misijně působil v Čechách a na Moravě, od konce 30. let působil na Podkarpatské Rusi a na Slovensku. V roce 1948, kdy působil v klášteře v Sabinově, byl za údajnou velezradu a vyzvědačství odsouzen na 12 let. Na Vánoce 1958 jej v cele slyšel dozorce zpívat koledu, což bylo zakázáno, a Trčka skončil na samotce, kde dostal zápal plic. Kvůli nedostačujícímu ošetření nakonec 23. března 1959 zemřel. Papež Jan Pavel II. jej blahořečil v listopadu 2011.

  • Císař Karel I.

Nejstarší syn arcivévody Oty se narodil roku 1887, následníkem rakousko-uherského trůnu se stal po zavraždění Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu. Předtím byl vojákem u jezdectva, do roku 1912 vystřídal řadu posádek, pobýval i v Brandýse nad Labem. V roce 1906 přerušil vojenskou službu, aby studoval práva na pražské univerzitě. Na trůn nastoupil po smrti Františka Josefa I. v listopadu 1916. Na jaře 1919 se uchýlil do Švýcarska a v roce 1921 se dvakrát neúspěšně pokusil restaurovat monarchii v Uhrách. Poté odjel do Portugalska, kde 1. dubna 1922 zemřel na zápal plic. V roce 2004 papež Jan Pavel II. blahořečil Karla I. mimo jiné za mírotvorné snahy během světové války.

  • Skupina 14 františkánů z Prahy 

Františkáni, kteří od roku 1604 sídlili v klášteře u Panny Marie Sněžné, byli od protestantské většiny nařčeni z kolaborace s pasovským vojskem, jež začátkem roku 1611 vpadlo do Čech. Dav poté 25. února 1611 vtrhl do kostela a následně i kláštera a povraždil řeholníky. Mezi 14 mrtvými byli cizinci, mimo jiné Francouz, Španěl, Ital či Němec, vesměs ale pobývali v Čechách již před příchodem do Prahy a uměli česky. Domácího původu byly tři (možná čtyři) oběti, mezi nimi i vikář Bedřich Bachstein. Snahy o blahořečení pražských františkánů začaly již po jejich smrti, završeny ale byly až po 400 letech 13. října 2012 v Praze. Ceremoniál a mši vedl kardinál Angelo Amato, zástupce Vatikánu. Podle katolické církve se jednalo o první beatifikaci v pražské arcidiecézi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.