Když byl Lev XIII. zvolen roku 1878 ve svých osmašedesáti papežem, také se čekala krátká vláda. Zemřel však v třiadevadesáti v roce 1903.
A současná hlava církve je v lepším zdravotním stavu, než byl v témže věku Jan Pavel II. - když pomineme blíže nespecifikované problémy se srdcem, kterými prý pontifik trpí.
Inkvizice se nekoná
Jaká je bilance minulých dvou let Benediktova pontifikátu? Oproti Janu Pavlovi II. nedošlo k žádnému výraznému zvratu. Nenaplnila se obava liberálnějších kritiků, že by Benedikt zavedl přísnější, "inkviziční" poměry.
Neustal například dialog s jinými církvemi. Dokonce se zdá, že ve vztahu k pravoslaví může dosáhnout více než předchůdce. Proč? Zjednodušeně řečeno, Ratzinger není Polák a nepochází ze země sužované komunismem exportovaným z Východu.
Benedikt je také tradicionalista a pro ducha ortodoxních - pravoslavných křesťanů má zřejmě pochopení. Ortodoxní věřící však i nadále mají pocit, že si papež přivlastňuje nárok mít autoritu nad všemi křesťany, a jsou obezřetní.
Pokud jde o církevní praxi, papež pokračuje ve všech diskutovaných otázkách v linii svého předchůdce. Pokud jde o problémy jako umělé potraty, antikoncepce, kněžský celibát a vztah k lidem, kterým se rozpadlo církevně uzavřené manželství, postoj církve zůstal nezměněn.
Turecké smíření
Ačkoliv se čekalo, že bude cestovat méně než jeho předchůdce, vykonal zatím čtyři zahraniční cesty, z nichž zvláště sledovanou byla listopadová návštěva Turecka.
Ta se odehrávala v atmosféře odeznívajícího konfliktu po papežově řezenské přednášce, kterou si muslimové vyložili jako útok na islám. Benediktovi, který navštívil istanbulskou mešitu, se pravděpodobně podařilo ty nejostřejší hroty sporu otupit. - více zde
Papež však zaznamenal v minulé "dvouletce“ i některé neúspěchy. Pokoušel se například prolomit ledy ve vztahu Vatikánu s Čínou.
Tam je přes půl století hlavním problémem, že čínští komunisté protežují státní katolickou církev se čtyřmi miliony věřících, zatímco věřící a hodnostáři uznávající autoritu papeže jsou pronásledováni.
Čína se tvářila vstřícně, ale pak nechala bez souhlasu papeže minulý rok v květnu vysvětit další "vlastenecké" biskupy.
Oživení nastalo aspoň mezi Vatikánem a Vietnamem a do Říma přijel na návštěvu vietnamský premiér.
Ostuda s polským donašečem
Blamáž postihla Vatikán při jmenování nového varšavského arcibiskupa. Ukázalo se, že nově jmenovaný arcibiskup Stanisław Wielgus je podezřelý ze spolupráce s komunistickou tajnou policií, a v den svého uvedení do úřadu musel Wielgus rezignovat. Pro personální politiku Vatikánu to byla značně trapná chvíle. Už proto, že jde právě o Polsko. - více zde
Pokud jde o veřejné vystupování, Benedikt je vzdálen stylu Jana Pavla. Karol Wojtyla měl zvučný hlas a uměl improvizovat, byl koneckonců v mládí hercem a básníkem. Benediktův hlas zní zastřeně, a cokoli říká, připomíná přednášku starého profesora.
Nejen forma, i obsah je přísný a suchý: Benedikt kritizuje "kulturu relativismu" a podle pontifika je dnes "posledním kritériem jen jedinec a jeho touhy".
Jaká je tedy zatímní bilance Benedikta XVI? Přinejmenším pro Západ je to inteligentní starý profesor, jehož žáci stále více "chodí za školu“.
