Papež František už od svého nástupu udělal mnoho gest a kroků, které mění zaběhnutá pravidla a obyčeje katolické církve. Ve svém posledním kázání posunul pohled katolické církve na nevěřící, na které se Vatikán dosud díval s určitým pohrdáním.
"Ano, jsou lidé, kteří tvrdí, že jsou ateisté a že nevěří v Boha. Ale pokud ve svém životě konají dobro, tak je třeba se i k nim chovat dobře," uvedl papež ve svém kázání při eucharistické slavnosti v kapli Domu sv. Marty, v níž vyzval ke spolupráci lidi všech vyznání, včetně ateistů. Také ateisté, pokud konají dobro, mohou být podle papeže spaseni stejně jako věřící křesťané.
Ježíš vykoupí i ateisty
"Pán nás všechny vykoupil Kristovou krví - všechny, nejenom katolíky. Všechny! Otče, také ateisty?, zeptáte se. Také ateisty, všechny. A tato krev z nás činí děti Boží prvořadé kategorie. Byli jsme stvořeni jako Boží obraz a Kristova krev nás všechny vykoupila! Každý z nás tedy má povinnost konat dobro," citovalo z papežova vystoupení Radio Vatikán.
"Toto přikázání může být dobrou cestou k dosažení pokoje. Kdybychom všichni druhým činili dobro, nakonec se naše cesty protnou. A pomalu, postupně, poznenáhlu se utvoří ona kultura setkávání, které máme tolik zapotřebí. Setkáme se, protože konáme dobro. 'Já ale, Otče, nevěřím, jsem ateista.' Konáš ale dobro, a tam se setkáváme!“ vyzval věřící papež.
Papež také vyzval k tomu, aby se věřící nestavěli nad ateisty a spolupracovali s nimi. "Pán nás stvořil jako svůj obraz a jsme tedy Božím obrazem. Jelikož On činí dobro, každý z nás má v srdci toto přikázání: činit dobro, a nikoliv zlo. To se týká všech lidí. Namítnete - Otče, ale tento člověk není katolík, nemůže konat dobro…" kázal František.
"Ano, může. A nejenom může, musí konat dobro! Tato uzavřenost, která nepřipouští, že by venku lidé mohli činit dobro, je jako zeď. Vede nás k válkám a také k přesvědčení, že můžeme zabíjet v Božím jménu. V dějinách se to mnozí domnívali, avšak je to rouhání. Tvrdit, že se může zabíjet v Božím jménu, je rouhání,“ vysvětlil věřícím papež.
Česko, země ateistů
Britský deník The Gurdian, který výňatky z kázání papeže Františka otiskl, zdůrazňuje, že postoj nové hlavy katolické církve je v příkrém rozporu s pohledem Františkova předchůdce, emeritního papeže Benedikta XVI., který se na ateisty díval jako na lidi druhého řádu.
Ateistů je na světě přibližně stejně jako katolíků, jichž je asi 1,2 miliardy. Vedle Číny a Japonska, nejvíce ateistických států planety, zaujímají další místa Češi, Švédové a Francouzi. V rámci celé Evropy je ale nejvíce ateistickou oblastí bývalé východní Německo. Kvůli vysoké míře ateismu v Česku (odhady uvádí něco kolem 65-70 procent) jsou některé části České republiky označovány dokonce za misijní území.
Mezinárodní aliance ateistů ve svém prohlášení "nabídku" papeže, že i ateisté mohou přijít do nebe, ostře odmítla. "Ateisté v žádné nebe nevěří," uvádí a dodává, že papež nabízí ateistům odměnu, "kterou nejen nechtějí, ale v níž nevěří, že vůbec existuje".
