Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Balkán dává sbohem „pannám pod přísahou“, horalkám s maskou muže

  20:17aktualizováno  20:17
Osmdesátiletou Stanu Cerovičovou nedávno přestěhovali ze zapadlé horské vesničky v Černé Hoře do domova pro přestárlé. Pro celou zemi to byla velká událost: žena totiž byla podle všeho poslední „pannou pod přísahou“ v zemi. Označení žena je přitom trochu matoucí - prakticky celý život totiž byla považována za muže.

Stana Cerovičová se narodila v roce 1936 jako nejmladší dcera do rodiny s pěti dalšími dívkami a dvěma chlapci. | foto: Archiv MF DNESMF DNES

Termín „panny pod přísahou“ se používá na Balkáně pro ženy, které se rozhodly po zbytek života vystupovat jako muži. Nejde však o transsexualitu. Jde o pozůstatek tradice, podle níž, pokud v rodině chyběl mužský následovník, se stávalo, že mužskou roli převzala některá z dcer. Jak nejvíc to šlo.

Stana Cerovičová se narodila v roce 1936 jako nejmladší dcera do rodiny s pěti dalšími dívkami a dvěma chlapci. Ti však brzo zemřeli. Stana, ještě coby malé dítě, slíbila otci, že se nikdy nevdá a že do konce života převezme starost o celou rodinu. A pak se po zbytek života identifikovala s muži.

Už v pěti se dala na kouření. V sedmi začala pracovat na poli. Otec ji naučil střílet z pušky. Jakmile dospěla, oblékala se jako muž (podle toho vypadal i její účes - byla nakrátko ostřihaná) a měla práva, která jiné ženy neměly - směla nosit zbraň a poklábosit si v místní kavárně. Nikdy nemusela prát - takovou práci za ni dělaly sestry. Celý život byla pro rodinu i vesnici mužem.

V osmdesáti letech ji však opustily síly. Poté, co ji zranila kráva, byla přinucena prodat většinu dobytka patřícího rodině.

Tradice „panen pod přísahou“ zakořenila už ve středověku na západním Balkáně, především v horách Černé Hory, severní Albánie a jižního Kosova, ale i na některých ostrovech v Dalmácii. Ženy si často měnily i jména na mužská - jako například Sokol Zmajli, jedna z těch, které dodnes žijí na albánském severu.

A tam zřejmě tradice také skončí - všude jinde již doslova vymřela a v Černé Hoře podle všeho skončí v domově pro přestárlé.

Směly nosit zbraň i zabíjet

Podle listu The Guardian, který příběh černohorské „panny pod přísahou“ popsal, jde o vymírající ukázku patriarchální společnosti, v níž je pro dívku či ženu vlastně ctí stát se součástí mužské společnosti - s více právy a svobodami.

Podle řady odborníků je to však příliš zjednodušující vysvětlení a společnost na západním Balkáně byla v mnoha ohledech spíše matriarchální. Podle kodexu (Kanúnu), který platil v severní Albánii a přilehlých oblastech, například ženy coby nositelky života nesměly být zabity, znásilněny, mučeny či bity, dokonce ani psychicky týrány. Muž byl povinen zajistit své ženě takové podmínky, aby si nemohla stěžovat. A taky se postarat o krevní mstu, byla-li poškozena čest rodu či rodiny.

Drane Markgjoniová, jedna z posledních panen pod přísahou v severní Albánii....
Drane Markgjoniová, jedna z posledních panen pod přísahou v severní Albánii....

Drane Markgjoniová, jedna z posledních panen pod přísahou v severní Albánii. (9. 3. 2009)

Problém krevní msty přitom podle albánských zdrojů hrál velkou roli i v případě „panen pod přísahou“. Mnohokrát totiž byli v rámci krevní msty v rodině vybiti všichni muži. Ženy nesměly nosit zbraň a bojovat. Pokud se však staly „pannami pod přísahou“, mohly ji nosit a zabíjet.

Paradoxní podle albánských odborníků bylo, že zároveň ony samy nesměly být zabity. I přes převzetí mužské role měly schopnost rodit - a na to dál platilo místní přikázání: Nezabiješ.

Podívejte se na reportáž o životě Stany Cerovičové:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.