Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Balkán dává sbohem „pannám pod přísahou“, horalkám s maskou muže

  20:17aktualizováno  20:17
Osmdesátiletou Stanu Cerovičovou nedávno přestěhovali ze zapadlé horské vesničky v Černé Hoře do domova pro přestárlé. Pro celou zemi to byla velká událost: žena totiž byla podle všeho poslední „pannou pod přísahou“ v zemi. Označení žena je přitom trochu matoucí - prakticky celý život totiž byla považována za muže.

Stana Cerovičová se narodila v roce 1936 jako nejmladší dcera do rodiny s pěti dalšími dívkami a dvěma chlapci. | foto: Archiv MF DNESMF DNES

Termín „panny pod přísahou“ se používá na Balkáně pro ženy, které se rozhodly po zbytek života vystupovat jako muži. Nejde však o transsexualitu. Jde o pozůstatek tradice, podle níž, pokud v rodině chyběl mužský následovník, se stávalo, že mužskou roli převzala některá z dcer. Jak nejvíc to šlo.

Stana Cerovičová se narodila v roce 1936 jako nejmladší dcera do rodiny s pěti dalšími dívkami a dvěma chlapci. Ti však brzo zemřeli. Stana, ještě coby malé dítě, slíbila otci, že se nikdy nevdá a že do konce života převezme starost o celou rodinu. A pak se po zbytek života identifikovala s muži.

Už v pěti se dala na kouření. V sedmi začala pracovat na poli. Otec ji naučil střílet z pušky. Jakmile dospěla, oblékala se jako muž (podle toho vypadal i její účes - byla nakrátko ostřihaná) a měla práva, která jiné ženy neměly - směla nosit zbraň a poklábosit si v místní kavárně. Nikdy nemusela prát - takovou práci za ni dělaly sestry. Celý život byla pro rodinu i vesnici mužem.

V osmdesáti letech ji však opustily síly. Poté, co ji zranila kráva, byla přinucena prodat většinu dobytka patřícího rodině.

Tradice „panen pod přísahou“ zakořenila už ve středověku na západním Balkáně, především v horách Černé Hory, severní Albánie a jižního Kosova, ale i na některých ostrovech v Dalmácii. Ženy si často měnily i jména na mužská - jako například Sokol Zmajli, jedna z těch, které dodnes žijí na albánském severu.

A tam zřejmě tradice také skončí - všude jinde již doslova vymřela a v Černé Hoře podle všeho skončí v domově pro přestárlé.

Směly nosit zbraň i zabíjet

Podle listu The Guardian, který příběh černohorské „panny pod přísahou“ popsal, jde o vymírající ukázku patriarchální společnosti, v níž je pro dívku či ženu vlastně ctí stát se součástí mužské společnosti - s více právy a svobodami.

Podle řady odborníků je to však příliš zjednodušující vysvětlení a společnost na západním Balkáně byla v mnoha ohledech spíše matriarchální. Podle kodexu (Kanúnu), který platil v severní Albánii a přilehlých oblastech, například ženy coby nositelky života nesměly být zabity, znásilněny, mučeny či bity, dokonce ani psychicky týrány. Muž byl povinen zajistit své ženě takové podmínky, aby si nemohla stěžovat. A taky se postarat o krevní mstu, byla-li poškozena čest rodu či rodiny.

Drane Markgjoniová, jedna z posledních panen pod přísahou v severní Albánii. (9. 3. 2009)
Drane Markgjoniová, jedna z posledních panen pod přísahou v severní Albánii. (9. 3. 2009)

Drane Markgjoniová, jedna z posledních panen pod přísahou v severní Albánii. (9. 3. 2009)

Problém krevní msty přitom podle albánských zdrojů hrál velkou roli i v případě „panen pod přísahou“. Mnohokrát totiž byli v rámci krevní msty v rodině vybiti všichni muži. Ženy nesměly nosit zbraň a bojovat. Pokud se však staly „pannami pod přísahou“, mohly ji nosit a zabíjet.

Paradoxní podle albánských odborníků bylo, že zároveň ony samy nesměly být zabity. I přes převzetí mužské role měly schopnost rodit - a na to dál platilo místní přikázání: Nezabiješ.

Podívejte se na reportáž o životě Stany Cerovičové:

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.