Za Špidly se věci mění. Do důležitých křesel usedají paní Součková, Kupčová, Buzková a Marvanová. Zdá se tedy, že "slepice" mají v politice co dělat. Ale jen trochu.
Sněmovna, Senát i vláda připomínají chlapecké gymnázium, na něž byly v rámci pokroku přijaty i nějaké dívky. Vedení školy skřípe zuby, ale musí se přizpůsobit. Styl zdejší politiky tomu odpovídá, řekly by feministky. Je čistě mužský. Agresivní, nafoukaný a konfrontační. Atifeministé by namítli: Pokud jste si, dámy, nevšimly, politické funkce jsou volené. Dle sčítání lidu není v populaci méně žen. Volí toho schopnějšího.
V některých zemích pudu volit spíše muže čelí kvótami. Žen kupříkladu nesmí být v zákonodárném sboru méně než třetina. I naše sociální demokracie má takové pravidlo. Alespoň jeden místopředseda musí nosit sukně.
Avšak k čemu se používá pozitivní diskriminace? Pomáhá těm, kdo mají kvůli indispozici nebo původu méně příležitostí. Jakoby uznáváme - ženy se pro politiku nehodí, ale musíme je tam dokopat. Je v tom i trochu pokrytectví.
Američané sice pro jistotu nedávají dámě přednost ve dveřích, ale prezidentku by si představit zatím nedokázali (stejně jako afroamerického prezidenta). S výjimkou Skandinávie lze i v Evropě opravdu důležité političky v posledních letech sečíst na prstech.
Neměl nakonec pravdu Zeman? Pokud to připustíme, musíme připustit i důsledky. Pravdu má i bible a žena je muži podřízena. K exekutivě nechť je povolána, pouze co se týče chodu kuchyně.
Omluvme se islámu za to, že se ženami takto zachází.V neposlední řadě jim pak musí být odňato volební právo. Nemají-li politické schopnosti, jen někdo úplně zaslepený je může pustit k urnám. Je to přece i v jejich zájmu, aby byl zvolen někdo moudrý. A jen moudří přece volí moudré... Tvrdíme-li naopak, že Bůh dal oběma formám člověka stejné schopnosti a možnosti, je dam ve zdejší politice zoufale málo.
