Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Panelová sídliště stále chátrají

  11:01aktualizováno  11:01
Praha - Přes čtyřicet miliard korun je potřeba alespoň na základní opravu panelových domů v Praze. Ale tolik peněz nikdo nemá k dispozici. Značně zanedbaná je údržba velké většiny z více než 195 tisíc bytů ve čtyřiapadesáti pražských sídlištích. Přestože v nich žije téměř půl milionu obyvatel metropole (40 procent), město i ostatní majitelé bytů mají až na výjimky peníze tak leda na opravu zásadních poruch, které ohrožují bezpečnost bydlení.

Vyplývá to z analytického dokumentu s názvem Regenerace pražských panelových sídlišť, který zpracoval tým odborníků pro sekci Útvaru rozvoje hlavního města Prahy.

"Nízká je technická a stavební kvalita domovního fondu, nedostatečné je i vybavení a zanedbaná je údržba veřejných prostorů. Nahodile probíhající obnova se soustřeďuje převážně na jejich dílčí dovybavení," píše se také v dokumentu.

Bydlení v panelácích většině lidí vyhovuje

Čtyři pětiny obyvatel pražských panelových sídlišť jsou s touto formou bydlení spokojeny. Vyplývá to z výsledků sociologické studie, kterou si loni nechala zpracovat sekce Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Nejen pro odborníky je takový závěr velkým překvapením. Všeobecně se předpokládalo, že lidé budou život v panelových domech spíše kritizovat. Opak je pravdou.

"Zřejmě to ovlivňuje skutečnost, že značná část obyvatel si v průběhu uplynulých let vylepšila bydlení vlastními prostředky," tvrdí autoři studie. Podle nich to vytváří příznivé podmínky pro stabilizaci obyvatel na sídlištích, a nehrozí tudíž jejich odchod za bydlením do jiných částí města nebo i mimo něj.

"Pozitivní také je sociální a věková promíšenost obyvatel sídlišť. Výrazně je tu zastoupená především střední vrstva," tvrdí sociologové. Do sociologického průzkumu byly zahrnuty odpovědi několika stovek obyvatel sídlišť Jižní Město, Řepy, Malešice a Prosek. Dvě třetiny z nich například uvedly, že jsou spokojeny s velikostí svého bytu, jedna třetina naopak požaduje byty větší. Většina obyvatel sídlišť na nich oceňuje i pestrou síť obchodů, poměrně široké možnosti pro trávení volného času a dokonce i větší bezpečnost. Kritizují nedostatečné dopravní spojení s centrem města, málo pracovních míst v místě bydliště a nedostatek parkovacích míst i garáží či zanedbanost péče o veřejná prostranství.

Autoři sociologické studie každopádně zdůrazňují nutnost rozsáhlých investic do obnovy panelových sídlišť. Pokud by k tomu nedocházelo a domy i jejich okolí dále chátraly, hrozí, že především bohatší a střední vrstva obyvatel se odtud začne rychle stěhovat.

"V panelových sídlištích by se tak mohly koncentrovat sociálně slabé vrstvy obyvatelstva a s tím spojené jevy, jakými jsou nárůst kriminality a ztráta zájmu občanů o veřejné věci," upozorňují autoři studie.

Stejně jako v celé republice i v Praze vznikala panelová sídliště na okrajích města od šedesátých do konce osmdesátých let jako jeden ze symbolů stavební architektury minulého režimu.

Ale domy od té doby zchátraly, a přestože jim nehrozí samovolné zhroucení, mají řadu závad, které lidem ztrpčují život. Dosluhují elektroinstalace, odcházejí rozvody vody, kanalizace i plynu, většině objektů chybí zateplení.

"Akutní je potřeba regenerace u sídlišť postavených v 70. a 80. letech," tvrdí Taťána Štědrá, architektka ze sekce Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. To se týká i Jižního Města, největšího sídliště v České republice, kde žije 85 tisíc lidí.

Velkým problémem je i nedostatek parkovacích míst. Zvláště když Praha svým průměrem jednoho osobního automobilu na dva obyvatele patří na špičku evropských měst.

"Minulý režim se současnou mírou motorizace vůbec nepočítal," uvedl Martin Hejl, náměstek primátora pro oblast dopravy. Na jednotlivých sídlištích se tak deficit parkovacích míst vzhledem k počtu obyvatel pohybuje od dvaceti až téměř do šedesáti procent.

"Řešením je například protažení tras městské hromadné dopravy včetně metra až k sídlištím. Postupně se tak děje. Příkladem může být budování dalších zastávek trasy C metra," upozornil pražský radní Miloš Máša.

Hlavní obtíží je nedostatek peněz na opravy panelových domů a obnovu i modernizaci jejich okolí. Vláda zpracovala v roce 1995 koncepci, podle níž by na rekonstrukci více než miliardy panelových bytů bylo potřeba 250 miliard korun. Stát plánoval, že ročně uvolní dvě miliardy. Ale například letos dává pouhých 600 milionů korun.

"Začali jsme se spoléhat sami na sebe. Složitě jsme nakonec získali výhodný úvěr od jedné z bank, která nám na opravy panelových domů poskytla třicet milionů," tvrdí František Sojka, předseda bytového družstva Stavbař. To spravuje v Praze sto dvacet panelových domů více než s 9,5 tisíci byty.

Od počátku 90. let opravilo třetinu z nich. Průměrné náklady se pohybovaly kolem 100 000 korun na byt. "Ale je to velmi obtížné a složité. Spolehnout se musíme na ochotu obyvatel do oprav domů investovat," dodal Sojka.

Obnova zanedbaných panelových domů potrvá desetiletí, tvrdí radní

Radní Miloš MášaDeset miliard korun spolknou jen nejnutnější opravy panelových domů, které na sídlištích vlastní město. Další desítky miliard bude stát nutná výsadba zeleně, zlepšení dopravního spojení a veškeré další úpravy. "Bude to práce na desítky let, ale společně s městskými částmi se do toho musíme a chceme pustit," říká pražský radní Miloš Máša, který má na starosti oblast správy městského majetku.

Kolik v současné době vlastní město bytů v panelových domech?
Zhruba čtyřicet osm tisíc bytů, což představuje asi jednatřicet procent z celkového množství. Zbytek je už prodaných soukromým osobám nebo je vlastní stavební bytová družstva nebo různá sdružení.

Letos dáváte do obnovy svých domů v panelových sídlištích osmdesát milionů korun. Potřeba je deset miliard. To je velký nepoměr?
Naše představa je taková, že potřebných deset miliard korun bychom vložili do oprav v průběhu následujících deseti let. Měla by to být jedna z priorit budoucího zastupitelstva města.

Kde na to vezmete peníze?
Do obnovy pražského bytového fondu vkládáme peníze, které vyděláme při hospodaření s ním. Tedy například z prodeje bytů a jejich pronájmu. Tato filozofie by podle mne měla být zachována. Potřebných deset miliard by měl pokrýt rozpočet města. Do úvěrů jít nechceme.

To vám však na obnovu okolí panelových domů, zlepšení dopravního spojení ze sídlišť do centra města nebo například na výstavbu tolik chybějících parkovacích míst moc peněz nezbude?
To tedy ne. V současné době ale naše sekce Útvaru rozvoje hlavního města Prahy zpracovává celkovou koncepci regenerace jednotlivých sídlišť. Hotová by měla být do konce června. Budeme tak mít společně s městskými částmi k dispozici odrazový můstek pro zpracování konkrétních kroků včetně zajištění jejich financování.

Kdy se tedy vzhled pražských sídlišť začne viditelným způsobem měnit k lepšímu?
Ty změny budou samozřejmě průběžné a potrvají zřejmě desítky let. Například v Berlíně, který má k dispozici podstatně více peněz než Praha, dokončili teprve nedávno obnovu panelových domů a nyní pracují na proměně jejich okolí. Na pražských sídlištích se ale určitě postupně objeví nová a bohatší zeleň, hřiště, nové ulice, někde i náměstí a mnoho dalších doplňků, které by měly vylepšit podmínky pro život jejich obyvatel.
Kde to dovolí statika domů, počítáme s rozsáhlejší výstavbou půdních nástaveb. Příkladem může být už nyní sídliště Řepy, kde právě tento druh výstavby bytů výrazně prospěl i jeho vzhledu. Rychlost všech plánovaných změn bude ale samozřejmě záviset v první řadě na množství získaných peněz.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.