A výrazně. Jeho rezignace by měla i symbolický význam právě teď, kdy se nový silniční zákon teprve zavádí.
Řidičské eldorádo pana prezidenta si lze vykládat i jako papalášský výsměch všem, kdo se snaží respektovat i ta méně logická omezení.
Husákovi podřízení už třetí týden bedlivě sledují dodržování nového, v řadě ohledů kontroverzního zákona. Do omrzení opakují, že nesmějí přivírat oči, porušili by zákon. Řidiči zpomalují, dostávají trestné body, pokuty, jsou jim odebírány řidičské průkazy.
A prezident všech policistů? Prohání se po silnicích jako Schumacher. Reportéři MF DNES jeho vůz dvakrát sledovali a dvakrát výrazně překročil povolenou rychlost – v obci téměř o dvacet kilometrů v hodině, na dálnici jel bezmála dvoustovkou.
Obyčejný smrtelník by přišel o body, o peníze a možná i o řidičák. Odpovídající trest pro policejního prezidenta: rezignace.
Věc má i svou pikantní stránku: Vladislav Husák víc než deset let působil v oddělení dopravních nehod. Patřil tedy mezi ty, kdo zprávy o následcích automobilového pirátství míval z první ruky, kdo znal statistiky "smrťáků" na českých silnicích, kdo věděl, že rychlost patří k nejčastějším hříchům zdejších řidičů.
Když se pan Husák před necelým rokem stal prezidentem, dal si jako jeden z cílů "vylepšení obrazu policie u veřejnosti". Obraz se rozhodně nelepší a prezident k němu teď přičinil velkou šmouhu.
Volat po odstoupení za překročení rychlosti vypadá jako přepjatá reakce mravokárce. Jiní dělají horší věci a zůstávají. Ale Vladislav Husák je reprezentantem represivních složek státní moci.
Představme si paralely: ředitel věznic ukradne slepici, ministr spravedlnosti falešně svědčí u soudu... Lidé se nebudou obratem řídit jejich příkladem s alibistickým výkřikem "když oni mohou, my můžeme také", ale důvěru ve svůj stát, ve spravedlnost posunou zase o stupínek níž.
