Jak vyplynulo z letošních výzkumů amerického Národního institutu pro infekce, tak po druhé světové válce při celosvětové pandemii španělské chřipky zemřela většina nakažených kvůli tomu, že jejich tělo napadly takzvané pneumokokové plicní infekce.
Jednoduše řečeno – podlehli zápalu plic. Stejné to bylo i při dalších chřipkových pandemiích v letech 1957 a 1968.
kolik za očkováníCo ochrání při pandemii – vakcína proti sezonní chřipce zhruba 200-300 Kč |
Státy Evropské unie včetně sousedního Slovenska nic podobného řešit nemusí, protože děti jsou tu očkovány proti pneumokokům povinně i bez pandemie. Na rozdíl od Česka.
U nás se stát do uhrazení této vakcíny ohroženým lidem nehrne. Podle náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra o tom doposud nikdo moc nepřemýšlel.
"Teprve teď to zvažujeme," říká hlavní imunolog Roman Prymula. "Určitě by však nešlo o plošné očkování všech dětí, na to opravdu nemáme peníze," dodává.
"Určitě bych doporučil toto očkování seniorům a malým dětem včetně kojenců, kde je vysoká pravděpodobnost úmrtí. I u nás se ukázalo, že poté, co se toto očkování zavedlo v domovech pro seniory, tak úmrtnost na zápaly plic radikálně klesla," říká imunolog Jiří Beran.
Kdo získá vakcínu?
V Česku stát od roku 2007 hradí očkování proti pneumokokům rizikovým skupinám dětí, což jsou děti do pěti let nemocné například astmatem či ty, které prodělaly zánět mozkových blan nebo měly více než čtyřikrát zánět středního ucha.
V Poslanecké sněmovně shodou okolností teď leží návrh, aby stát hradil podobně jako v okolních zemích očkování proti pneumokokům všem malým dětem. V úterý budou o zákonu poslanci hlasovat.
Kromě předškolních dětí je očkování vhodné také pro lidi starší 65 let, zvlášť ty, kteří trpí chronickými nemocemi srdce a plic. "Nechat se očkovat je dobrý způsob, jak zabránit zbytečným úmrtím," říká Beran.
Už teď je totiž jasné, že počet lidí, které stát ochrání vakcínou proti prasečí chřipce, bude malý. Seznam je téměř hotový.
"Právě jej připomínkují odborné lékařské společnosti," říká Prymula. V každém případě tento týden bude definitivně jasné, koho stát ochrání.
"A nejsou to politici, ale lidé, kteří s nemocnými přicházejí do styku, a pak ti, kteří jsou kvůli svým chronickým nemocem ohroženi." Například vojáci se na seznam nedostali, kdežto lidé s chronickými nemocemi srdce ano.
Jedna z věcí, která ještě není jasná a doladí se tento týden, je ochrana těhotných žen. "Počítáme s nimi, ale nepůjde o plošné očkování, to by bylo dvě stě tisíc dávek. Určitě nebudeme očkovat ženy v prvním trimestru a o těch ostatních se ještě dohadujeme," říká Prymula.
Vakcína přitom podle náměstka Šnajdra dorazí s největší pravděpodobností dříve, než se čekalo: za měsíc.
