Pandemie prasečí chřipky je falešná, vydělávají na ní výrobci vakcín, tvrdí expert. Ilustrační foto

Pandemie prasečí chřipky je falešná, vydělávají na ní výrobci vakcín, tvrdí expert. Ilustrační foto | foto: Reuters

Pandemie prasečí chřipky je podvod výrobců léků, tvrdí expert Rady Evropy

  • 448
Pandemie prasečí chřipky je mediální bublinou, která donutila vystrašené státy nakoupit vakcíny, míní ředitel zdravotnické sekce Rady Evropy. Podle něj paniku šíří farmaceutické firmy, které na očkovacích látkách vydělávají miliony.

Podle Wolfanga Wodarga žádná pandemie prasečí chřipky ve světě nezuří. Nemoc se projevila mírně, falešné varování pohánějí firmy, které na celosvětovém strachu z nemoci vydělávají miliardy liber, prohlásil v britském listu Daily Mail šéf zdravotnické sekce Rady Evropy.

Vakcín se zbavuje i Francie

Nejen Británie, ale i řada dalších evropských států neví, co s obrovskými zásobami vakcín proti prasečí chřipce. Týká se to například Francie, Německa, Nizozemí, Belgie či Švýcarska.
Francie svůj záměr o prodeji přebytečných vakcín ohlásila na začátku roku. Proti prasečí chřipce se od října nechalo očkovat jen pět milionů Francouzů. Tamní ministerstvo zdravotnictví ale pro 64 milionů obyvatel objednalo 94 milionů vakcín. O francouzské vakcíny projevil zájem Katar a Egypt, mluví se také o Ukrajině a Mexiku.

Wodarg obvinil výrobce vakcín, že donutili Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) vyhlásit před půlrokem pandemii. Výjimečný stav pak firmám zajistil enormní zisky. Většina evropských zemí včetně Velké Británie totiž plýtvala hubené zdravotnické rozpočty na nákup vakcín proti mírnému onemocnění.

A Velká Británie se podle něj nyní snaží zbavit vakcín proti prasečí chřipce za miliardu liber. Ty nakoupila v návalu strachu a nemá je kde užít. Britské ministerstvo zdravotnictví totiž varovalo, že nemoc si na ostrovech může vyžádat až 65 tisíc obětí, dosud jich v Británii přitom zemřelo 251.

"Je to jeden z největších skandálů století. Prožíváme mírnou chřipku a falešnou pandemii," uvedl Wodarg poté, co Británie stejně jako jiné evropské země mobilizovala vojáky do pohotovosti, vyhlásila speciální pandemický plán, zřídila infolinku a speciální webové stránky s informacemi.

Výrobce vakcín odborníci prověří

Wodarg nyní chce, aby byla role výrobců vakcín v celé kauze důkladně vyšetřena. Jeho návrh už schválila Rada Evropy. Nouzová diskuse o problému by měla odstartovat na konci ledna.

Podle experta byla semena strachu zaseta do společnosti už s ptačí chřipkou, když odborníci varovali před zmutováním viru. Panika vedla k nákupu Tamiflu a k uzavření "spících smluv" na miliony dávek vakcín. Ty se rozjely s vyhlášením pandemie.

"Vlády mají s výrobci vakcín předem dohodnuté objednávky. Producenti tak mají zaručené zisky a přitom finančně nic neriskují. Vlády navíc na sebe přebírají všechna rizika," upozornil expert s tím, že zdraví lidé jsou zbytečně vystavováni vedlejším vlivům vakcíny.

Ministerstva zdravotnictví přesto varují, že i když se nemoc zdá být na ústupu, nelze vyloučit její nárůst a dále nabádají k očkování.

Wodarg přehání, zní od Británie po Česko

Vedoucí britské vládní sekce imunizace uvedl, že Wodarg nemá pro svá tvrzení žádné argumenty. "Lidé, u kterých by mohl nastat střet zájmů, byli z rozhodovacího procesu vyloučeni," uvedl David Salisbury.

Za nepodložené považuje obvinění i jeden z výrobců vakcíny GlaxoSmithKline. "Tato obvinění jsou nepatřičná, zavádějící a nepodložená. Světová zdravotnická organizace deklarovala, že byla splněna všechna kritéria pro vyhlášení pandemie," dodal mluvčí společnosti.

Chřipka v ČR

Národní referenční laboratoř registruje v tomto týdnu 32 nových případů infekce virem H1N1 a doposud eviduje 1 341 lidí, kteří prasečí chřipkou onemocněli. Krajské referenční laboratoře evidují od 25. září 967 případů této infekce. Celkem tedy v ČR onemocnělo 2 308 lidí.
Za poslední týden na tuto nemoc v Česku zemřelo 10 lidí, celkem si chřipka vyžádala 77 obětí.
K 1. lednu stihli lékaři naočkovat 55 436 dávek vakcíny proti viru H1N1. Nejvíce lidí se nechalo očkovat v Praze - 7 133 a ve Středočeském kraji - 5 683. Naopak nejméně v Karlovarském kraji - 1 251 a v Libereckém kraji 2 529.

Za neoprávněné považuje Wodargovo tvrzení i předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

"WHO měla nastavená nějaká kritéria, na základě kterých pandemii vyhlásila. Komerční subjekty do tohoto rozhodování nijak nezasahovaly. Je pravdou, že kritéria nebyla nastavena nejpřesněji, podle všeho se ale budou měnit," míní Prymula.

Podle něj by se kritici zrovna tak ozvali v případě, že by nemoc propukla v plné síle a státy na ni nebyly připravené.

Očkování zbrzdily poplašné zprávy

Ani v Česku ale není o očkování proti prasečí chřipce velký zájem. Podle Prymuly za to mohou poplašné zprávy o škodlivosti vakcíny. "Situace se pokazila již na začátku zprávami o škodlivých vedlejších účincích vakcíny. Přestože je bezpečná a přestože jsou tyto informace zveřejněny na zdravotnických webech, nedá se situace již zcela napravit."

Připustil, že pokles zájmu o očkování způsobil i mírný průběh nemoci. Očkování má ale podle něj stále smysl. "Už za několik týdnů mohou přijít další vlny prasečí chřipky, proto má význam," uzavřel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video