 Animace: Průjezd Panamským průplavem |
Projekt prosadila panamská vláda a je placen ze státní kasy. Loni v říjnu podpořili rozšíření a modernizaci průplavu i občané v referendu.
Stavbu koordinuje americká společnost CH2M Hill. Ve výběrovém řízení ji zvolil Úřad pro Panamský průplav (ACP). Odpůrci projektu tvrdí, že výběr byl zkorumpovaný a stavba bude nakonec stát víc. - více zde
Panama získala loni na poplatcích asi 1,4 miliardy dolarů. Po výstavbě by se tyto příjmy mohly výrazně zvýšit. Do průplavu se totiž dostanou lodě dlouhé až 366 metrů, které dnes musí jezdit okolo Hornova mysu. Samotná stavba navíc nepřímo vytvoří až 42 tisíc pracovních míst. - více zde
Přes Panamský průplav dnes proudí 4 až 5 procent celosvětového obchodu, což z něj činí páteř světové dopravní sítě. Kapacitnější je jen Suezský průplav, který spojuje Středozemní moře s Rudým. Tím ročně propluje asi osm procent zboží.
Tankery se vyrábějí právě na míru kanálům, kterými mohou projet. Dva známé typy tak nesou jména Suezmax a Panamax. Pro rozšířený Panamský průplav už jsou navrženy tankery Pospanamax, které pojmou víc zboží nebo ropy.
Průplav mrtvých dělníků
První pokus o výstavbu Panamského průplavu podnikla v letech 1881 až 1889 Francie. Projekt ale skončil fiaskem. Francouzi jeli do Panamy bez dostatečných geologických a hydrologických průzkumů. Během osmi let zemřelo 22 tisíc dělníků a inženýrů zejména na malárii a infekce. Francie se z Panamy stáhla.K myšlence spojit dva největší oceány se za 15 let vrátila americká vláda Theodora Rooswelta. Američané se poučili z chyb svých předchůdců. Připravili se na nemoci, provedli lepší průzkumy a víc používali železnici, kterou přemisťovali v průběhu stavby. Za deset let americké výstavby zemřelo 5600 dělníků, ale v létě 1914 byl kanál otevřen.
Spojené státy a američtí vojáci pak v oblasti průplavu působili celé 20. století. Průplavové pásmo předali Panamě až v roce 1999.
