Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Panama rozšiřuje průplav, stavět se bude sedm let

  13:02aktualizováno  13:02
Panama dnes začala rozšiřovat vodní cestu mezi Atlantským oceánem a Pacifikem. Rekonstrukce průplavu potrvá sedm let a bude stát 5,25 miliardy dolarů. Do průplavu se díky ní dostanou větší lodě, zvýší se provoz a tím i poplatky. Vláda věří, že se investice vrátí.
Průplavem projdou i obří lodě, které musely plout kolem Hornova mysu. Ilustrační foto.

Průplavem projdou i obří lodě, které musely plout kolem Hornova mysu. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

popisekAnimace:
Průjezd Panamským průplavem

Projekt prosadila panamská vláda a je placen ze státní kasy. Loni v říjnu podpořili rozšíření a modernizaci průplavu i občané v referendu.

Stavbu koordinuje americká společnost CH2M Hill. Ve výběrovém řízení ji zvolil Úřad pro Panamský průplav (ACP). Odpůrci projektu tvrdí, že výběr byl zkorumpovaný a stavba bude nakonec stát víc. - více zde

Panama získala loni na poplatcích asi 1,4 miliardy dolarů. Po výstavbě by se tyto příjmy mohly výrazně zvýšit. Do průplavu se totiž dostanou lodě dlouhé až 366 metrů, které dnes musí jezdit okolo Hornova mysu. Samotná stavba navíc nepřímo vytvoří až 42 tisíc pracovních míst. - více zde

Panamský průplav

Přes Panamský průplav dnes proudí 4 až 5 procent celosvětového obchodu, což z něj činí páteř světové dopravní sítě. Kapacitnější je jen Suezský průplav, který spojuje Středozemní moře s Rudým. Tím ročně propluje asi osm procent zboží.

Tankery se vyrábějí právě na míru kanálům, kterými mohou projet. Dva známé typy tak nesou jména Suezmax a Panamax. Pro rozšířený Panamský průplav už jsou navrženy tankery Pospanamax, které pojmou víc zboží nebo ropy.

Průplav mrtvých dělníků

První pokus o výstavbu Panamského průplavu podnikla v letech 1881 až 1889 Francie. Projekt ale skončil fiaskem. Francouzi jeli do Panamy bez dostatečných geologických a hydrologických průzkumů. Během osmi let zemřelo 22 tisíc dělníků a inženýrů zejména na malárii a infekce. Francie se z Panamy stáhla.

K myšlence spojit dva největší oceány se za 15 let vrátila americká vláda Theodora Rooswelta. Američané se poučili z chyb svých předchůdců. Připravili se na nemoci, provedli lepší průzkumy a víc používali železnici, kterou přemisťovali v průběhu stavby. Za deset let americké výstavby zemřelo 5600 dělníků, ale v létě 1914 byl kanál otevřen.

Spojené státy a američtí vojáci pak v oblasti průplavu působili celé 20. století. Průplavové pásmo předali Panamě až v roce 1999.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.