Narodil se 11. června 1910 v suchozemském Saint André. Moře uviděl Jacques-Yves Cousteau poprvé v deseti letech. Úraz po automobilové nehodě mu znemožnil stát se letcem, zato ho při rehabilitačním plavání blíže seznámil s mořem. Roku 1937 se do něj poprvé potopil. Během 2. světové války s přáteli potají vymyslel a zkonstruoval autonomní dýchací přístroj pro pobyt pod vodou. Tento akvalung, jak se mu začalo říkat, znamenal revoluci v pobytu pod vodou. Po válce se Cousteau věnoval podmořskému výzkumu. Jako první na světě sestrojil podmořskou kameru a začal natáčet filmy. Celosvětovou senzaci vyvolal zejména jeho druhý film Svět ticha z roku 1953. Na rekonstruované minolovce přejmenované na Kalypso podnikl řadu výzkumných a dokumentačních expedic. Natočil první podmořský barevný film, založil v Monaku oceánografické muzeum, uskutečnil první podmořské televizní vysílání. V šedesátých letech provedl sérii pokusů s dlouhodobým pobytem člověka pod vodou. Měsíc při nich žilo sedm lidí ve speciálních přetlakových "domech", na střídačku v hloubce pětadvacet a sto deset metrů, přičemž se mezi nimi dokázali přemisťovat bez obvyklé a zdlouhavé dekomprese. V roce 1989 byl Cousteau zvolen jedním ze čtyřiceti francouzských akademiků. To už se věnoval hlavně ochraně moří před znečišťováním a drancováním. Zemřel roku 1997.
Slunce má pihy!
Právě vynalezený dalekohled dělá divy. Po Jupiterových měsících přicházejí na řadu sluneční skvrny. I jejich objev bývá připisován Galileovi, avšak první zprávu o nich uveřejňuje v červnu 1610 Johann Fabricius. Tento německý astronom měl navíc to štěstí, že Slunce pozoroval v době jeho "oslabení" mlhou a mraky, takže si nezničil zrak (tolik) jako Galileo. Ten pak byl tak roztrpčen tím, že si i jiní dovolují hlásit se k objevům vykonaným "jeho" dalekohledem, že některé své učené kolegy nařkl z plagiátorství.
České Los Alamos
10. června 1955 byl založen státní Ústav jaderného výzkumu (dnes akciová společnost) v Řeži u Prahy. Je největším českým výzkumným pracovištěm v oborech užité jaderné vědy a techniky. Slouží mu mimo jiné dva malé jaderné reaktory, cyklotron a ozařovací komora s radioizotopem kobalt 60. Náplní ústavu není jen jaderná energetika, ale třeba i nukleární medicína, radiační polymerizace či sterilizace různých předmětů zářením.
Hippokrates Čech
13. června 1595 se v Lanškrouně narodil Jan Marek Marci z Kronlandu (zemřel 1667), nejvýznamnější učenec doby raně pobělohorské, přezdívaný Hippokrates Čech nebo český Galileo. V Olomouci vystudoval teologii a filozofii, v Praze pak medicínu. V sedmadvaceti se stal prvním děkanem lékařské fakulty jezuity nově ustavené Karlo-Ferdinandovy univerzity, čtyři roky nato fysikusem ("hlavním hygienikem") království českého, později i osobním lékařem císaře Ferdinanda III. Roku 1648 organizoval obranu a lékařskou službu Starého Města pražského proti Švédům - když se však roznemohla manželka švédského velitele, jako správný doktor ji neváhal vyléčit. Mezinárodního uznání dobyl především v matematice, kde jeho výpočty ploch křivek předvídaly integrální počet, a ve fyzice, kde předběhl Galilea, Newtona, Huygense a další rozlišením pružného a nepružného rázu těles, spektrálním rozkladem světla a jeho výkladem, úvahami o kyvu a volném pádu. Fyziku a medicínu pak spojil při vysvětlení příčin a mechanismu zlomenin kostí.
- pátek 9. června 2000
