Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pán světa ticha

aktualizováno 
-
Narodil se 11. června 1910 v suchozemském Saint André. Moře uviděl Jacques-Yves Cousteau poprvé v deseti letech. Úraz po automobilové nehodě mu znemožnil stát se letcem, zato ho při rehabilitačním plavání blíže seznámil s mořem. Roku 1937 se do něj poprvé potopil. Během 2. světové války s přáteli potají vymyslel a zkonstruoval autonomní dýchací přístroj pro pobyt pod vodou. Tento akvalung, jak se mu začalo říkat, znamenal revoluci v pobytu pod vodou. Po válce se Cousteau věnoval podmořskému výzkumu. Jako první na světě sestrojil podmořskou kameru a začal natáčet filmy. Celosvětovou senzaci vyvolal zejména jeho druhý film Svět ticha z roku 1953. Na rekonstruované minolovce přejmenované na Kalypso podnikl řadu výzkumných a dokumentačních expedic. Natočil první podmořský barevný film, založil v Monaku oceánografické muzeum, uskutečnil první podmořské televizní vysílání. V šedesátých letech provedl sérii pokusů s dlouhodobým pobytem člověka pod vodou. Měsíc při nich žilo sedm lidí ve speciálních přetlakových "domech", na střídačku v hloubce pětadvacet a sto deset metrů, přičemž se mezi nimi dokázali přemisťovat bez obvyklé a zdlouhavé dekomprese. V roce 1989 byl Cousteau zvolen jedním ze čtyřiceti francouzských akademiků. To už se věnoval hlavně ochraně moří před znečišťováním a drancováním. Zemřel roku 1997.

Slunce má pihy!

Právě vynalezený dalekohled dělá divy. Po Jupiterových měsících přicházejí na řadu sluneční skvrny. I jejich objev bývá připisován Galileovi, avšak první zprávu o nich uveřejňuje v červnu 1610 Johann Fabricius. Tento německý astronom měl navíc to štěstí, že Slunce pozoroval v době jeho "oslabení" mlhou a mraky, takže si nezničil zrak (tolik) jako Galileo. Ten pak byl tak roztrpčen tím, že si i jiní dovolují hlásit se k objevům vykonaným "jeho" dalekohledem, že některé své učené kolegy nařkl z plagiátorství.

České Los Alamos

10. června 1955 byl založen státní Ústav jaderného výzkumu (dnes akciová společnost) v Řeži u Prahy. Je největším českým výzkumným pracovištěm v oborech užité jaderné vědy a techniky. Slouží mu mimo jiné dva malé jaderné reaktory, cyklotron a ozařovací komora s radioizotopem kobalt 60. Náplní ústavu není jen jaderná energetika, ale třeba i nukleární medicína, radiační polymerizace či sterilizace různých předmětů zářením.

Hippokrates Čech

13. června 1595 se v Lanškrouně narodil Jan Marek Marci z Kronlandu (zemřel 1667), nejvýznamnější učenec doby raně pobělohorské, přezdívaný Hippokrates Čech nebo český Galileo. V Olomouci vystudoval teologii a filozofii, v Praze pak medicínu. V sedmadvaceti se stal prvním děkanem lékařské fakulty jezuity nově ustavené Karlo-Ferdinandovy univerzity, čtyři roky nato fysikusem ("hlavním hygienikem") království českého, později i osobním lékařem císaře Ferdinanda III. Roku 1648 organizoval obranu a lékařskou službu Starého Města pražského proti Švédům - když se však roznemohla manželka švédského velitele, jako správný doktor ji neváhal vyléčit. Mezinárodního uznání dobyl především v matematice, kde jeho výpočty ploch křivek předvídaly integrální počet, a ve fyzice, kde předběhl Galilea, Newtona, Huygense a další rozlišením pružného a nepružného rázu těles, spektrálním rozkladem světla a jeho výkladem, úvahami o kyvu a volném pádu. Fyziku a medicínu pak spojil při vysvětlení příčin a mechanismu zlomenin kostí.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.