Potvrzení o českém státním občanství Josefa Colloredo-Mansfelda vydal královéhradecký krajský úřad.
"Otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové Josef byl do dne svého úmrtí 30. ledna 1990 českým občanem," sdělil mluvčí krajského úřadu Imrich Dioszegi.
Doklad o občanství hraje od počátku sporu významnou roli. "Splnili jsme to, co po nás bylo od počátku požadováno," řekl právní zástupce dědičky Vlastimil Nedomlel.
Až dosud byla státní příslušnost Josefa Colloredo-Mansfelda zpochybňována tvrzením, že se za války přihlásil k říšskému občanství, ale přímý důkaz o tom se nikdy nenašel.
"Rozhodnutí krajského úřadu nám pomůže i proti těm, kteří zpochybňují chování Josefa Colloredo-Mansfelda za německé okupace," uvedl advokát.
O českém státním občanství posledního majitele opočenského panství se rozhodovalo už v roce 1992.
Tehdy doklad o nabytí občanství vydalo ministerstvo vnitra, ale posléze ho se zdůvodněním, že byl vydán nepříslušným orgánem, zrušilo a záležitost postoupilo Úřadu městské části Praha 1. Třebaže i ten občanství Mansfeldovi přiřkl, ministerstvo opět rozhodnutí zrušilo.
"Jako místně příslušný úřad, který má rozhodnout o občanství, ministerstvo určilo Krajský úřad Královéhradeckého kraje," řekl Dioszegi.
Dcera původního majitele Kristina Colloredo-Mansfeldová se vydání opočenského panství domáhá od roku 1995. Zámek jí byl už jednou vydán, ale vloni Ústavní soud dospěl k názoru, že soudy nižší instance důkazy, mimo jiné o národní příslušnosti jejího otce, zhodnotily nedostatečně.
Kauza se vrátila na počátek k Okresnímu soudu v Rychnově. Ten poté vydání zámku zamítl, protože podle Ústavního soudu by se dcera někdejšího majitele Opočna mohla o památku ucházet jen tehdy, kdyby o ni její otec přišel kvůli rasové perzekuci.
"Ústavní soud nově vyložil pojem rasová perzekuce. Tuto podmínku žalobkyně podle něj nesplnila," uvedl soudce Ondřej Rott.
Kauzu teď bude řešit Krajský soud v Hradci Králové, ale právní zástupce Kristiny Colloredo-Mansfeldové ještě před rychnovským procesem napadl nález Ústavního soudu u mezinárodního tribunálu ve Štrasburku.
"Stále platí rozsudek Nejvyššího soudu, že majetek byl Mansfeldům zkonfiskován z rasových důvodů," řekl Nedomlel, podle nějž potvrzení o státním občanství Josefa Colloredo-Mansfelda může mít význam v některých dílčích restitučních kauzách, které Kristina Mansfeldová vede.
"Státní občanství je třeba podmínkou pro vydání zemědělského majetku," řekl advokát.
