Pan Ki-mun končí. Kdo bude novým ředitelem zeměkoule?

Jihokorejec Pan Ki-mun stojí v čele OSN desátý rok a letos mu končí mandát. Kandidátů na jeho místo i tajných tipů je řada. Proslýchá se, že nyní by měl být na řadě někdo z východoevropského bloku.

Generální tajemník OSN

Je hlavou OSN, řídí práci Sekretariátu OSN, mezinárodního úřednického týmu (7 500 úředníků), který zabezpečuje chod všech orgánů. Jmenuje ho Valné shromáždění na návrh Rady bezpečnosti na pět let. Mandát lze o pět let prodloužit.

Šéfů OSN bylo dosud osm: Trygve Lie (Norsko), Dag Hammarskjökl (Švédsko), U Thant (Barma), Kurt Waldheim (Rakousko), Javier Pérez de Cuéllar (Peru), Butrus Butrus-Ghálí (Egypt), Kofi Anan (Ghana), Pan Ki-mun (Jižní Korea).

Maratonská kampaň už dávno začala. Napětí stoupá, zákulisní licitace vrcholí, mnozí uchazeči tajně sbírají podporu napříč členskými státy.

Funkce generálního tajemníka OSN je vysoce prestižním postem, a tak se nelze divit, že si na ni brousí zuby spousta osobností z řady zemí. Volba nového „šéfa zeměkoule“ se ve Valném shromáždění OSN odehraje už v polovině roku. Zájemců je mnoho, vyhraje však - jak už to tak bývá - jenom jeden.

Nemůže to však být „jen tak někdo“ ve světě neznámý. Naopak, čím bohatší zkušenosti z vysokých mezinárodních funkcí, tím větší naděje na zvolení.

Zároveň se ovšem musí jednat o osobnost široce přijatelnou, neboť hlavní slovo v komplikovaném a značně nepřehledném procesu výběru generálního tajemníka má pětice stálých členů Rady bezpečnosti, tedy Británie, Čína, Francie, Rusko a USA, z nichž někteří se - zvláště nyní - navzájem moc nemusí.

Podle nepsaného pravidla volí Spojené národy svého tajemníka v rámci rotace světových skupin. Těch je pět: africká, asijsko-pacifická, latinskoamerická a karibská, skupina západních zemí a východoevropský blok. Ze všech těchto pěti regionů kromě východoevropského již generální tajemník vzešel. A to naznačuje, odkud by mohl nástupce Pan Ki-muna pocházet.

Spekuluje se i o pohlaví, mnozí by totiž přivítali, kdyby světovou organizaci poprvé v její historii vedla žena. Přes pět desítek států si to přímo žádá ve speciálním prohlášení, které mimo jiné podepsaly i Německo a Japonsko, dva z největších přispěvatelů do rozpočtu OSN.

O kterých z oznámených kandidátů na post šéfa nadnárodního spolku se tedy nejvíce mluví?

1 Natalia Ghermanová

Prozápadně orientovaná kariérní diplomatka z Moldavska, která byla ministryní zahraničí i dočasnou premiérkou své země a vedla ambasády v několika zemích Evropy.

2 Irina Bokovová

Bulharská exministryně zahraničí a generální ředitelka UNESCO. Může jí pomoci, že má dobré vztahy s Moskvou.

3 António Guterres

Úspěšný portugalský politik byl premiérem a donedávna vysokým komisařem OSN pro uprchlíky.

4 Danilo Türk

Jeden z otců moderního Slovinska, byl i jeho prezidentem.

5 Igor Lukšič

Bývalý premiér a nynější ministr zahraničí Černé Hory.

6 Miroslav Lajčák

Od roku 2012 ministr zahraničí ve slovenské vládě.

Seznam uchazečů je ovšem mnohem delší a nikdy není vyloučeno, že nakonec se bude „smát“ někdo, s kým se příliš nepočítalo. Zajímavými jmény jsou i slovenský exministr zahraničí Ján Kubiš nebo Vesna Pušičová, šéfka chorvatské diplomacie.

Skutečnou „bombou“ by pak bylo jmenování německé kancléřky Angely Merkelové, o němž se také v zákulisí hovoří. Jde však spíše o utopii - to by totiž musela nejdříve opustit kancléřství.