Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Památník na Vítkově ožívá. Nabízí také výhled ze střechy i kavárnu

  20:36aktualizováno  20:36
Po letech chátrání a podivného živoření se otevírají dokořán brány Národního památníku na Vítkově v Praze. Oprava přišla na 321 milionů korun. V památníku ale nebude k vidění pouze výstavní expozice, ale také divadelní či filmová představení. Nabízí se tu také výhled na Prahu ze střechy nebo posezení v kavárně.

"Snažíme se udělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale i moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie," vysvětluje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Prvorepublikovou architekturu monumentálního památníku doplnil třeba zasklený podchod před vstupem do hrobu Neznámého vojína nebo nástavby panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním pohledem na Prahu.

Národní památník na Vítkově se po rekonstrukci otevírá veřejnosti. (23. 10. 2009)

Terasa je také jediným místem, kam se v památníku po rekonstrukci nedostane vozíčkář. Nově je totiž možný do celého objektu bezbariérový přístup.

Památník nebude jen muzeem

Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem. Národní muzeum připravuje program, který má památník oživit. Hned po otevření jsou naplánovány první koncerty, workshopy, divadelní představení a aktivity pro školy.

Při jejich výběru po zkušenostech z minula chtějí být muzejníci mimořádně opatrní. "Nehodláme památník komerčně využívat," potvrzuje Lukeš. Muzeu totiž bylo vyčítáno, že se v budově konaly večírky a diskotéky, a střecha památníku dokonce posloužila jako kulisa pro focení erotických fotografií.

Národní památník na Vítkově se po rekonstrukci otevírá veřejnosti. (23. 10. 2009)

Většinu památníku zabírá nová expozice věnovaná dějinám 20. století – Křižovatka české a československé státnosti. "Národní muzeum zaplňuje mezeru, protože v České republice doposud chyběla expozice o našich moderních dějin," vysvětluje vedoucí oddělení novodobých českých dějin Národního muzea Marek Junek.

Ta zachycuje významné křižovatky našich dějin, kdy se doslova měnila historie. Zabývá se pěti základními momenty – rokem 1918, 1938, 1948, 1968 a pádem komunismu spolu se zánikem Československa v roce 1992.

Národní památník na Vítkově se po rekonstrukci otevírá veřejnosti. (23. 10. 2009)

"Každá z křižovatek je založena na prezentaci osob, které určitým způsobem vyjádřily své postoje k vývoji státu a státnosti," popisuje Junek.

Kubišovo sako a Tigridův psací stroj

Návštěvníci také uvidí sako Jana Kubiše, který provedl atentát na Heydricha, poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, psací stroj používaný Pavlem Tigridem nebo šachové figurky, které ve vězení vyrobil z chleba Milan Šimečka.

Národní památník na Vítkově se po rekonstrukci otevírá veřejnosti. Posmrtná maska Jana Palacha (23. 10. 2009)

Expozice využívá i některé další části památníku, například Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí, kde bylo Gottwaldovo mauzoleum.

Vítkovský památník by měl být v budoucnu jednou ze zastávek projektu Muzejní míle, jehož trasa začne v Národním muzeu a přes Muzeum hlavního města Prahy, Železniční muzeum a Vojenské muzeum bude končit na Vítkově.

jezdecká socha jana žižky

I po velké opravě zůstává na Vítkově jedno místo, které nutně potřebuje zásah restaurátorů. Je to jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova, největší jezdecká socha v Evropě. "Oprava sochy přijde na řadu příští rok," slibuje vedoucí oddělení novodobých českých dějin Historického muzea Marek Junek.

Prvorepubliková socha Bohumila Kafky prošla restaurátorským průzkumem a Národní muzeum má na její opravu nachystáno 30 milionů korun. Oprava více než šestnáctitunového kolosu bude náročná.

Sochu je totiž potřeba nejprve rozebrat na jednotlivé díly, následně je třeba vyjmout původní železobetonovou konstrukci, nahradit ji novou z nerezavějící oceli a sochu opět poskládat.

Už v zimě bude upraven a rekonstruován hrob Neznámého vojína, který se nachází pod sochou Jana Žižky. Hotovo bude už na jaře příštího roku.

"Vedle bojovníka od Dukly spočinou ostatky neznámého vojína z mohyly nedaleko ukrajinského Zborova, kde se uskutečnila první z bitev našich legií v 1. světové válce," vysvětluje Burian.

Původní ostatky vyzvednuté u Zborova v roce 1922 beze stopy zmizely po roce 1945.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.