Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr obrany odhalil na Ukrajině památník padlým u Zborova

  15:15
Před pětadevadesáti lety vyhráli českoslovenští legionáři bitvu u Zborova, kde zároveň ztratili řadu svých členů. 2. července, v den výročí bitvy, odhalil ministr obrany Alexandr Vondra památník obětem těchto bojů v západoukrajinské vesnici Ozerná.

Ministr obrany Alexandr Vondra | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Ministr Vondra před událostí v Ozerné uctil památku padlých u stávající mohyly v Kalinivce, která také leží v místech, kde se bitva u Zborova odehrávala. V Ozerné se za první světové války nacházel legionářský lazaret.

"Bez vítězství u Zborova by nebylo slávy legií a bez slávy legií by asi nebylo samostatného Československa," řekl Vondra novinářům. "Toto vítězství sice nepředstavovalo žádný zlom v první světové válce, fakticky to byla epizoda, ale pro mobilizaci naší národní hrdosti a legionářské slávy to byl zcela zásadní moment," řekl Vondra.

Podle něj právě toto vítězství přesvědčilo spojenecké státy, že nasazení našich zahraničních vojenských sil má cenu a že českoslovenští vojáci mohou hodně dokázat. Navíc ministr Vondra je sám z legionářské rodiny, jeho prastrýc u Zborova málem přišel o nohu.

Původně měla cesta ministra trvat společně se zastávkou v ruské Moskvě a Samaře dva dny, avšak tato místa nakonec Vondra vynechá. "V Samaře jsme chtěli odhalovat velký pomník legionářům, ale k dohodě s místními úřady se nepodařilo dospět," konstatoval.

Ocenil přístup federálních ruských úřadů, které pomáhají české straně v souladu s příslušnou dohodou, ale dle jeho slov do Samary tento duch spolupráce zřejmě ještě nepronikl a je nutné ještě počkat. Věří, že zádrhel se brzy podaří odstranit, protože dohoda o péči o válečné hroby ukládá neklást překážky.

V Rusku se zatím podařilo obnovit šest památníků československým legionářům, kteří obsazením transsibiřské magistrály sehráli významnou roli v dějinách po bolševickém převratu.

Památku legionářů přišlo uctít i mnoho místních

Na hřbitovy v Kalinivce a Ozerné si přišli uctít památku českých a slovenských dobrovolníků nejen špičky českého ministerstva obrany a zástupci legionářské obce, ale i mnoho místních obyvatel. U památníků vedl bohoslužbu arcibiskup ukrajinské řeckokatolické církve, metropolita tarnopolsko-zborovský.

"Čechy a Slováky tu máme rádi, chodíme sem na hřbitov i s dětmi a vnuky sázet květiny jako svým příbuzným, abychom si připomněli jejich památku," řekla ČTK penzistka Valentina Navodičová ze vsi Kalinivka.

"Zde v mohyle je shodou okolností pohřben jeden z mých příbuzných, ale chtěli jsme položením kytice a návštěvou bojiště uctít památku i dalších padlých. Zborov byla jedna z hlavních bitev naší historie, bez ní by naše republika nevznikla," usoudil Petr Adamus, který se na místo vydal spolu s kamarády z Ostravy vlastní cestou, o ministrově návštěvě se dozvěděl až na hřbitově.

Jakkoli lze podle Vondry současnost hodnotit i kriticky, měli bychom být rádi za hlavní odkaz legionářů. "Buďme vděčni těm, kteří za svobodu, nezávislost a demokracii nasazovali své životy a často, jako tito vojáci, padli," řekl.

U Zborova padlo přibližně 180 vojáků československé brigády, která zde byla poprvé nasazena jako jeden celek v tzv. Kornilovově ofenzivě, posledním pokusu ruské armády zvrátit nepříznivý stav na bojišti s německými a rakousko-uherskými vojsky. Podle legendy se v zákopech utkali i pozdější českoslovenští prezidenti Klement Gottwald v rakouské a Ludvík Svoboda v legionářské uniformě. "Teoreticky je to možné, ale exaktně to potvrdit nemohu," poznamenal vojenský historik Aleš Knížek.

Každopádně po zhroucení ofenzivy legionáři spolu s kozáky kryli ústup demoralizované ruské armády před následnou protiofenzivou nepřítele. V těchto bojích zahynulo dalších 320 legionářů. Úspěšné vystoupení u Zborova pak umožnili rozšíření československých legií v Rusku a posílilo pozice exilových politiků při vyjednávání o samostatnosti Československa.

Autoři: ,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.