Základy citadely v syrském městě Aleppo byly položeny už v 3. tisíciletí před naším letopočtem. V průběhu věků ji ovládali Makedonci, Seleukovci, Římané, byzantští císaři, muslimové, Mongolové a Osmané a pevnost nad městem tak byla pravidelně křtěna krví a ohněm.
V moderní historii si její zdi mohly konečně odpočinout, v roce 2011 se citadela dočkala záštity UNESCO. Jenže o pár měsíců později v Sýrii vypukla občanská válka a citadela se opět dostala do centra bojů - její zdi opět fungují jako klíčové strategické body.
CitadelaCitadela je pevnost chránící město. Obvykle se nachází buďto při městě, nebo v něm, často bývala posledním místem odporu, kam se stahovala posádka města, případně i jeho obyvatelé (často však jen malá část z nich) poté, co padly městské hradby. Zdroj: Wikipedia |
Nejedná se však jen o Aleppo, boje v Sýrii ohrožují stovky dalších historicky cenných staveb. Jednou takovou je i křižácký hrad Krak des Chevaliers, který se nachází asi 65 kilometrů západně od města Homs v údolí řeky Orontes.
Boje zde probíhaly zejména v loňském roce a svědci popisovali, že v památce UNESCO byly patrné tisíce stop po střelbě a v jejím okolí se pak nacházely obrovské krátery po dělostřelecké palbě. Stavba boje naštěstí ustála.
O mnoho hůře pak podle všeho dopadne citadela ve městě Homs, která je rozhodujícím strategickým bodem pro vládu nad městem. Jen za poslední měsíce ji několikrát obsadili jak rebelové, tak vojáci armády Bašára Asada. Kruté boje si samozřejmě vybírají svou daň.
"Pokud rebelové obsadí a udrží citadelu, bude to znamenat konec přímého ostřelování Homsu," uvedl pro washingtonpost.com člen jedné z místních aktivistických skupin. Neopomněl dodat, že když rebelové obsadí citadelu, bude jim patřit celé město.
Citadela u historického města Palmýra.
Citadela al-Madiq v provincii Hama.
Situace v Aleppu je rozdílná. Strategickou citadelu dlouhodobě okupují provládní vojska a podle všeho to tak ještě dlouho zůstane. Rebelové totiž přímý útok na citadelu vylučují. Rozsáhlá stavba podle jejich slov slouží jako úkryt i mnohým civilistům.
Památky ochráníme, tvrdí znepřátelené strany
Znepřátelené strany se snaží historiky uklidnit. Obě se zapřísahají, že historické památky chtějí zachovat a z jejich poškozování vždy viní protivníka. Jaký je skutečný stav staveb, je v současné době nezodpovězenou otázkou. Historici a archeologové se k nim totiž kvůli bojům nemohou dostat.
"Je však téměř jisté, že mnoho staveb a archeologických nalezišť bylo boji zasaženo," uvedla Veronique Daugeová z organizace UNESCO.
Nenávratně ztraceny pak mohou být také archeologická naleziště, kterých je v Sýrii podle některých odhadů vůbec nejvíce na světě. "Během let míru jsme tato naleziště objevili a pak jsme je během několika měsíců zničili," smutní Helga Seedanová, archeoložka z Americké univerzity v Bejrútu.
Památky trpí zejména v Homsu a Aleppu
