"Vyjadřovat se můžeme pouze ke stavebním úpravám. Tou však reklamní poutač, byť v samém srdci Prahy, rozhodně není," konstatuje Jiří Musálek z magistrátního odboru památkové péče. "Jednoduše nemáme oporu v zákoně."
Díry v legislativě připouštějí i ministerští úředníci. "No jo, ty nešťastné plachty. Reklamy upevněné na zábradlích či stojany na chodnících lze postihovat podle zákona o komunikacích, s reklamní cedulí přišroubovanou na budově je problém," podotkl Jaroslav Novotný z ministerstva kultury.
Památkáři upozorňují, že by stačilo důsledněji uplatňovat zákony. Například trvat na odstranění takových zásahů, které poškozují uplatnění samotné památky či její okolí. V praxi se to však děje málokdy. "Dokazování je komplikované, většinou to končí vleklými soudními spory a úspěšnost je tak poloviční. Často tedy úředníci radši mávnou rukou a řeknou si, že plachtu přece vlastník zase za dva roky sundá," popisuje realitu Pavel Jerie ze Státního ústavu památkové péče. Zákon se důsledně uplatňuje pouze tehdy, když jde o skutečně nehorázný zásah.
Obří plachty tak bez problémů dlouhodobě "zdobí" nejen Václavské náměstí, Národní třídu či náměstí Republiky. Velké logo stavební firmy bude například součástí rodinných alb stovek turistů, kteří si v těchto dnech chtějí zvěčnit Týnský chrám na Staroměstském náměstí. Přitom v zahraničí se firmy, které památky opravují, chovají mnohem citlivěji. Například v Berlíně je zakrývají plachtami, na kterých není reklama, nýbrž samotná památka.
Podle Jiřího Musálka začíná být současný stav neúnosný. Proč tedy město nevyužije své legislativní iniciativy jako v případě nepoctivých taxikářů, kde radní Rudolf Blažek v sněmovně prosadil návrh novely zákona o cenách?
Podle někdejšího primátora Jana Kasla, v jehož kompetencích byla i památková péče, by podobná snaha o důslednější ochranu památkové rezervace neměla naději na úspěch. Památkový zákon se totiž přetváří, jeho poslední verzi zamítl parlament na jaře. "Snaha novelizovat něco, co ještě není hotové, by byla nesmyslná," tvrdí Kasl.
Podle ředitele památkového odboru ministerstva kultury právě zamítnutý vládní návrh problém řešil. Dříve mohlo město situaci regulovat pomocí vyhlášek, od letošního ledna však veškeré kompetence přešly pod státní správu. Tu v přenesené působnosti však vykonávají právě magistrátní památkáři, případně městské části.
Například místostarosta Prahy 1 Karel Loucký tvrdí, že pokud někdo chce umístit reklamu na dům, který patří městské části, vyžádají si stanovisko památkářů pokaždé. "Pokud s tím souhlasí, povolíme ji vždycky."
