Památkáři zakázali půdní vestavby v historické centru

P r a h a - Na Malé Straně a Starém Městě už nesmí vzniknout ani jeden půdní byt. Tento metodický pokyn Státního ústavu památkové péče je známý teprve něco málo přes měsíc, ale radnice první městské části je rozhořčena stejně, jako když o něm slyšela poprvé. Pokračující privatizace obecních domů v Praze 1 právě se vznikem nových bytů v podkroví počítá. Zřejmě marně. Stovkám rodin se tak může stát, že přijdou o přislíbené prostory a jednu z mála možností, jak získat byt v centru.

Památkáři chtějí chránit pražské historické střechy a krovy tím, že napříště už nepovolí žádnou půdní vestavbu na většině území Prahy 1. Na celém území Malé Strany a Starého Města, velké části Hradčan a pražských nábřežích v památkové rezervaci tak nemá vzniknout ani jeden nový půdní byt. "Je to neštěstí, je to tendenční a my s tím nesouhlasíme," reaguje místostarosta Vladimír Vihan.

V těchto lokalitách radnice Prahy 1 připravuje vznik nejméně sto dvaceti až sto padesáti nových bytů v podkroví. Zástupce vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jiří Musálek potvrdil, že jeho lidé se v budoucnu zřejmě tímto pokynem budou řídit. Také proto, že toto stanovisko do jisté míry rezonuje s památkovou koncepcí hlavního města. Jinými slovy: souhlas, bez něhož se na půdách stavět nedá, památkáři nevydají.

Co tedy teď nastane s lidmi, kteří si půdní prostory už koupili? Ani radnice neví, co jim poradit. Některé projekty se už začaly realizovat a lze očekávavat soudní žaloby.

"Někteří lidé už dali i dvě stě tisíc korun za projekty. Když jim teď řekneme, že tam bydlet nemohou, budou ty výdaje chtít zpátky. Já si myslím, že by je měli chtít po památkářích, protože předpokládám, že s nimi projekty konzultovali. Jinak to ani v památkové rezervaci nejde," řekl místostarosta Prahy 1 Vladimír Vihan. Památkáři ale zůstávají neústupní.

Varují před rostoucím počtem případů, kdy se v Pražské památkové rezervaci poškozují historické krovy, hyzdí vzhled staveb a narušuje se střešní krajina. Odvolávají se přitom na to, že Pražská památková rezervace, do níž patří celá Praha 1 a některé lokality dalších městských částí, je zapsaná na Listinu světového kulturního a přírodního dědíctví UNESCO.

"Střechám je třeba věnovat stejnou pozornost jako fasádám. Jsou krásné a mají silné citové kouzlo. Mají i hodnotu historického dokumentu. Počet půdních vestaveb a nástaveb v historickém centru už překročil únosnou míru," sdělil ředitel Státního ústavu památkové péče Josef Štulc. Tento ústav proto v metodickém pokynu požaduje nejen nestavět v nejcennějších lokalitách, ale také v památkově chráněných domech nebo takových, kde historický krov vznikl před rokem 1900. "To není metodický pokyn, ale metodický zákaz. Místo aby nám památkáři poradili, jak dělat půdní nástavby citlivě, rovnou je plošně škrtli. Starosta Bůrgermeister je toho názoru, že nám nezbývá než projekt půdních bytů zastavit. Já si myslím, že aspoň u těch půd, kde chystáme třeba dva, tři byty, bychom se proti zákazu od památkářů měli odvolat. A to i za cenu, že to skončí u Ústavního soudu," dodal místostarosta Vihan.

Další z místostarostů první městské části Karel Loucký se domnívá, že trend půdních vestaveb, kterých v Praze 1 v minulých letech přibylo přibližně dvě stě, souvisí se zvyšujícími se nároky na úroveň bydlení a vstup do Evropské unie. Lidé o ně mají velký zájem - už proto, že v centru není kde stavět. První městská část za poslední roky postavila jediný bytový komplex - v Hellichově ulici s šestadvaceti byty. Nové půdní vestavby se počítají řádově na stovky.

Přitom to není levná záležitost. Stavební náklady na rekonstrukci stometrového půdního prostoru činí zhruba půldruhého milionu korun. Nájemce musí městské části poskytnou i další peníze jako kritérium výběru. "Je to obrovský zásah do vlastnických vztahů," konstatoval Vihan.

Milovníci Prahy vidí jako prioritu nerušené panoramatické pohledy na město. Už vloni žádal Klub za starou Prahu stavební úřady, majitele domů i Pražany: Nestavějte už žádné půdní byty! A argumentoval množstvím necitlivě osazených oken, vysokým počtem příliš velkých vikýřů, prolamováním lodžií či změněným tvaroslovím střech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video