Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asadovi vojáci našli v Palmýře masový hrob, an-Nusra postupuje u Aleppa

  12:18aktualizováno  20:27
Masový hrob s ostatky 42 civilistů i vojáků zavražděných islámskými radikály byl objeven v syrské Palmýře. Agentuře AFP to sdělil nejmenovaný vojenský zdroj a informaci potvrdila také syrská státní agentura SANA. Město po deseti měsících vlády Islámského státu před týdnem dobyly vládní síly.

Vojáci po úspěšné ofenzivě v Palmýře (1. dubna 2016) | foto: AP

„Armáda objevila včera (v pátek) ráno hrob s ostatky 24 civilistů, včetně tří dětí, a 18 vojáků,“ uvedl zdroj AFP. Jak upřesnil, byly oběti „sťaty nebo zastřeleny“ islámskými radikály. Šlo prý o vládní vojáky a členy prorežimních milic a jejich rodinné příslušníky. Ostatky byly převezeny do vojenské nemocnice v Homsu a některé byly už identifikovány, řekl armádní zdroj.

Během své okupace Palmýry zavraždili radikálové z IS nejméně 280 lidí, řekl agentuře AFP šéf exilové syrské monitorovací organizace SOHR Abdar Ramí Rahmán.

Památky v Palmýře dopadly lépe, než se čekalo. Obnova zabere pět let

S odvoláním na místní aktivisty Rahmán kromě toho oznámil, že bojovníci syrské odnože al-Káidy, fronty an-Nusra, spolu s dalšími radikály i bojovníky umírněnějších frakcí dobyli ráno vesnici Tal Ais jižně od Aleppa. Jde o strategicky položenou vyvýšeninu, která umožňuje kontrolu nad důležitou dálnicí spojující Aleppo s Damaškem.

Od rána bylo u druhého největšího syrského města Aleppa zabito nejméně 25 provládních a 16 opozičních bojovníků, uvbedla agenrtura AP s odvoláním na SOHR. Boje ohrožují částečné příměří v Sýrii, které bylo vyhlášeno v únoru a které se netýká An-Nusry a Islámského státu. Nicméně An-Nusra v zemi působí po boku jiných skupin, uvedla AP. Vládní jednotky toho podle AP využívají a po celé Sýrii útočí na oblasti ovládané opozicí.

Sobotní koordinovaná ofenzíva povstalců a fronty An-Nusra přišla právě poté, co letectvo režimu Bašára Asada několik týdnů bombardovalo pozice ozbrojené opozice, napsala AP. Mluvčí vzbouřenecké Svobodné syrské armády, kterou podporují Spojené státy, obvinil syrskou vládu, že porušuje příměří a ohrožuje mírové rozhory v Ženevě.

Spojené státy a Rusko, které příměří dojednaly, doufaly, že zastavení bojů umožní opozičním silám se distancovat od extremistických islamistických skupin jako An-Nusra. Namísto toho se podle AP zdá, že se oddíly a frakce ve svém odporu vůči vládě naopak sjednotily.

IS ovládal Palmýru od loňského května

Radikálové z Islámského státu ovládali historickou Palmýru od loňského května. Minulou neděli město ovládly syrské jednotky za pomoci ruského letectva. Vzácné historické památky ve městě jsou těžce poškozeny, podle prvních zpráv ale méně, než odborníci očekávali. Syrské úřady odhadují, že obnova palmýrských památek potrvá až pět let.

Před porážkou IS zaminoval celé město včetně obytných čtvrtí a historické části. Podle zprávy agentury AP bylo město v pátek zcela vylidněné, neboť jeho zbývající obyvatelé utekli, když syrská armáda před měsícem zahájila svou ofenzivu. V ulicích byli vidět jen vládní vojáci zneškodňující nálože a novináři.

Fotogalerie

Všude jsou stopy po urputných bojích. Připomínají je ohořelé vraky aut na okrajích ulic, stejně jako strhané dráty elektrického vedení a převržené cisterny, které byly očividně využity jako barikády.

Nejmenovaný syrský důstojník podle AP řekl novinářům, že dosud bylo zneškodněno už více než 3000 min. Radikálové je nastražili všude, „na stromech, dveřích, zvířatech,“ řekl. Pomoci vládním vojákům při odminovávání města a jeho okolí přijeli podle něj do Sýrie ruští ženisté.

Palmýra pod tlakem bojů

Památky v Palmýře byly poškozeny již v minulosti při střetech mezi vládními vojsky a opozicí, což před dvěma lety dovedlo UNESCO k zařazení Palmýry na seznam ohrožených památek.

Islamisté Palmýru dobyli v květnu loňského roku. Ve městě popravili dvaaosmdesátiletého archeologa Chálida Asada, který se o místní památkovou zónu staral více než 50 let. Jeho tělo poté vystavili na veřejnosti.

Palmýra leží na okraji pouště přiléhající na východě k irácké provincii Anbár, která je v rukou IS. Její výhodnou polohu už ve starověku využívaly karavany se zbožím. Stavby staré 2 000 let včetně pozůstatků antických chrámů, vítězného oblouku, kolonády se stovkami sloupů a amfiteátru se nacházejí na jihozápadě města.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.