Malkí se v úterý setká s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, se stínovým šéfem diplomacie za ČSSD Lubomírem Zaorálkem a s ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynkem Kmoníčkem. Diskutovat bude i s arabskými velvyslanci.
A jistě má hovořit o čem, byť Malkí přijel do Prahy s otevřeným hledím. Česko bylo loni v listopadu jedinou zemí EU, která hlasovala proti tomu, aby byla Palestina v rámci OSN povýšena na nečlenský pozorovatelský stát. Pro tehdy bylo 138 členských zemí, celkem 41 států se zdrželo. Proti se kromě ČR vyslovily již jen Kanada, USA, Izrael, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie a Panama. Pro Palestinu bylo povýšení důležité především proto, že tak svět nepřímo uznal její státnost.
Českým prezidentem se poté navíc stal Miloš Zeman, který muslimský svět příliš nevelebí. Nedávno například napsal, že: "Korán obsahuje řadu súr, které vyzývají k podrobení, zotročení a dokonce vyhlazení nevěřících. V tomo smyslu je islám nesrovnatelně agresivnější než soudobé křesťanství, buddhismus, kofuciánství, šintoismus a další světová náboženství."
Muslima lze podle Zemana "definovat jako vyznavače Koránu, podobně jako nacista je vyznavačem rasové nadřazenosti a antisemitismu nebo komunista vyznavačem třídního boje a diktatury proletariátu..." Tento text je dostupný na stránkách Strany práv občanů Zemanovci.
Bude Kmoníček Zemanova slova žehlit?
Lze předpokládat, že především ředitel zahraniční odboru prezidentské kanceláře Kmoníček bude s Malkím diskutovat o názorech svého šéfa. Těsně po Zemanově zvolení si někteří diplomaté neuměli představit, že muslimské země pozvou novou hlavu státu na oficiální návštěvu. Otázkou samozřejmě zůstává, zda Zeman o takovou cestu stojí.
Nový prezident také pro server ihned.cz odpověděl na otázku "Měla by podle vás mít Palestina vlastní stát?" navýsost stručně - "ne". Zeman se tak de facto staví proti tzv. Two-state solution neboli dvoustátnímu řešení, které počítá se samostatnou Palestinou. Nachází se tak po boku nejdrsnější izraelských jestřábů. Dokonce i nynější izraelský premiér Benjamin Netanjahu toto uspořádání, byť se skřípěním zubů, veřejně připustil. Nemluvě o Baracku Obamovi či George Bushovi mladším: americká politika je v tomto ohledu vcelku konzistentní.
Během návštěvy Izraele v roce 2002 pak svět přinejmenším s překvapením registroval Zemanovy výroky o Jásiru Arafatovi.
"Ve své době byl Hitler největším teroristou na světě," uvedl pro deník Haaretz s tím, že ani tehdy, ani teď není na místě s teroristy jednat. Na otázku žurnalisty z výše zmíněného deníku, zda srovnává tehdejšího šéfa palestinské autonomie s nacistickým vůdcem, Zeman odpověděl: "Samozřejmě. Jakkoli jistě není mým úkolem zaujímat jakékoli stanovisko k Arafatovi. Přesto, pokud někdo podporuje terorismus, pokud někdo považuje terorismus za legitimní prostředek (boje - pozn. red.), pokud někdo provádí teroristické útoky, během kterých umírají nevinní lidé, je v mých očích terorista."
Zeman později vzkázal světu i deníku Haaretz, že jeho slova byla "špatně pochopena", či snad "vyložena". "Rád bych zdůraznil, že jsem nikdy nesrovnával Arafata s Hitlerem," napsal nynější český prezident ve svém prohlášení na toto téma.
