Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Palestinci vytvoří koaliční vládu, násilí by mohlo ustat

  17:48aktualizováno  20:58
V Mekce, nejposvátnějším místě islámu, se zrodil smír mezi znesvářenými Palestinci. Zástupci hnutí Fatah a Hamas se dohodli na vytvoření vlády národní jednoty. Premiérem zůstane Ismáíl Haníja z Hamasu, ale klíčové resorty obsadí nezávislí politici.

Palestinští lídři při společné modlitbě - Rozhádaní palestinští lídři při společné modlitbě v Mekce. Zleva exilový šéf Hamasu Chalid Mišal, prezident Mahmúd Abbás a premiér Ismáíl Haníja. (8. února 2007) | foto: Reuters

Konečnou dohodu podepsali zástupci znesvářených stran ve čtvrtek večer, informovala televize Al-Džazíra. Je to poměrně velký úspěch, protože nynější jednání v Saúdské Arábii byla pokládána za poslední šanci, jak odvrátit hrozící občanskou válku na palestinských územích.

Podepsaný dokument přečetl médiím představitel Fatahu Nabíl Amr. Premiérem má zůstat Ismáíl Haníja z Hamasu, vicepremiéra mu vybere prezident Mahmúd Abbás, šéf Fatahu.

Tři klíčové resorty - finance, zahraničí a vnitro - by měli ovládnout nezávislí politici. V případě prvních dvou už padla i konkrétní jména, ministra vnitra budou vyjednavači ještě hledat.

Ani nový smír však neznamená definitivní vyřešení problémů. Prezident Abbás sice při jednáních trval na tom, aby Hamas uznal existenci Izraele, radikálové to však znovu odmítli. Přitom uznání židovského státu je základní podmínkou Západu, aby obnovil finanční pomoc pro Palestince.

Jasný cíl
Rozhovorů se zúčastnil kromě Abbáse a Haníji i exilový šéf Hamasu Chálid Mišal. Všichni přijeli do Mekky s jasným cílem: zažehnat nepřátelství, ukončit násilí a vytvořit koaliční vládu.

Kdyby znovu odešli od stolu s nepořízenou a Palestincům by dál vládl kabinet tvořený výhradně členy radikálního Hamasu, prezident by vyhlásil předčasné volby a násilí by se vystupňovalo.

V minulosti už řada pokusů o vytvoření jednotného kabinetu ztroskotala. Jenže tentokrát byla výchozí situace přece jen poněkud vážnější. Na palestinskou politickou reprezentaci už netlačil jen Západ, ale i neutěšená situace v pásmu Gazy.

Při násilnostech tam od prosince zemřelo už devadesát lidí. Uzavřená příměří většinou nevydržela ani pár hodin. Radikálové na obou stranách ne a ne udělat vstřícný krok.

Boj přitom rozděluje i rodiny. Agentura Reuters nedávno napsala o bratrech Mudajríových, z nichž každý stojí na opačné straně barikády. Bydlí v jednom domě, stýkají se, jejich děti si spolu hrají. V politice se však neshodnou.

Patová situace
Začarovaný kruh se začal kolem Palestinců ovíjet loni v lednu, kdy radikální Hamas vyhrál parlamentní volby. Vytvořil vládu, odmítl spolupráci s Fatahem. Západ reagoval zmíněnou blokádou. Peníze uvolníme, až uznáte Izrael a vzdáte se násilí, vzkázalo Hamasu mezinárodní společenství.

O předčasných volbách začal prezident Abbás hovořit loni koncem roku, když dospěl k závěru, že se s Hamasem na ničem nedohodne. Radikálové ihned prohlásili, že na nic takového nemá právo a že případné hlasování hodlají zcela bojkotovat.

Iniciátorem nynějších rozhovorů se stala Saúdská Arábie. Symbolicky pozvala rozhádané Palestince právě do Mekky. Ovšem za symbolikou jsou pochopitelně i osobní zájmy Rijádu. Ten se totiž obává rostoucího vlivu Íránu v regionu. Saúdové, klíčoví spojenci Američanů, by se sami rádi chopili otěží na Blízkém východě.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.